|
30 cervence 2007 a cas leti.....a i kdyz je porad teplo (kolem 28 stupnu) vime, ze uz to nebude mit dlouheho trvani. Dny se nam pomalu zkracuji.......zatim to je skoro neznatelny rozdil, ale za chvilku uz se bude o pulnoci stmivat...... budou Discovery Days a Championship v ryzovani zlata.....Olinovi zacne zas od 22 srpna skola,no a pak uz to pujde rychle. Dalsi zima za dvermi, tentokrat budu jezdit opatrne a radeji snad bez Olina:) Zatu dobu co jsem ted nepsala se stala spousta veci. Kennedy je porad jeste v Cesku a prozil tam i svoje narozeniny. Slavili je spolecne s Pidlou v kruhu Chatry. Navic jeste prijeli Fidrovi, Vilemina, Obludovi, Amper, Dedek z Firwoodu a rada znamych, snad tricet lidi. Take vim jake jsou narozeniny s kamaradama, vzpominam na ty svoje na rece "Yukon 2003" byla to nadhera ... Pro Pidlu to byly smutne narozeniny....prvni bez manzela ktery zemrel ani ne pred mesicem. Rakovina.....slysim to ted porad kolem sebe. Prej uz kacej v nasem lese.....a uz nejakou dobu. Zrovna jsem se dozvedela ze take nezije ani jeden z kluku Raabovych, moji sousedi z detstvi. Ludva byl starsi, ale Slavek byl v mem veku. Ludva mel tragickou nehodu uz pred par lety. Moje babicka prinesla jednou Slavka k nam domu celeho zmrzleho a promoceneho......jeho tatinek byl v kriminale, skolka se otevirala az pozdeji a maminka musela do prace na sestou aby uzivila vsechny ctyri deti tak Slavka proste nechavala na ulici. Vzdycky jsem chtela bratra, stal se jim Slavek. I kdyz tenkrat jsme byli take bez otce, ale ja mela doma babicku, ktera byla toho nazoru ze dve deti nezlobi protoze se nenudi a tak jsme obcas i skolku vynechali. Meli jsme hezke detstvi. V lete jsme byli cele dny na velke zahrade u Raabu, Meli ohromneho, dobrackeho psa, Darika, ani mu nevadilo, ze jsme povazovali jeho boudu za nas domecek. Rodicum to vadilo daleko vic....pachli jsme psinou. Pozdeji jsme si udelali malou komurku v holubniku a moje babicka mela skoro infarkt kdyz me videla odtud slezat dolu! Zimy jsme travili zase u nas u kamen s knizkama. Ja jsem se naucila cist strasne brzo a Slavek ode mne ziskal lasku ke knizkam. Ja zase jsem u nej poprve cetla knizku "Himalajsti tygri" a od te doby jsem snila o Himalajich......ale na Nanga Parbat se uz asi nevyskrabu. Pamatuju si, ze jednou jsme prolezali pudy, (nase pudy byly plne dobrodruzstvi). Bylo nam snad osum let a Ludvovi mozna dvanact. Narazili jsme na neco co se nam zdalo podivne tajemne a nebezpecne. Byly tam v kovovych pouzdrech plynove masky, ruzne torny, bedny a vojenske kufry z obou svetovych valek.......co kdyz jsou tu i bomby napadlo nas? Nasi nebyli doma, takze nas nikdo nemohl zastavit, kdyz jsme uhaneli na policejni stanici..... nasi se pak drzeli za hlavu, ze jsme pustili do domu policajty! Vzpominam, ze Ludva jeste sel znovu nahoru a Slavek stal na dvore a zalostne na nej volal zdrobnelinou jmena, kterou snad nikdy predtim ani nikdy potom nepouzil. "Ludvicku, nechod tam nebo te to zabije!!!!!" Policajti k nam vrazili v plne polni, nadseni, ze maji konecne duvod, dostat se tomu starymu kapitalistovi Svabenskymu do baraku. Dedecek byl v prvni svetove valce v Rusku jako legionar a na jeho poklady byli policajti naramne zvedavi. Nasli ale totez co my......par neskodnych zbytku vojenske vystroje. U nas doma jsem slychala casto vykladat babicku, jak se dedecek vratil ze Sibire jako velice bohaty muz, v hodnosti nadporucika a s mnoha vyznamenanimi...... vsem svym sourozencum koupil domy a zalozil tovarnu na nadobi.... Kde se vzalo jeho bohatstvi, to ale nikomu neprozradil. V osumactyricatem roce mu komunisti vse sebrali, jenom to tajemstvi si udrzel az do smrti. Teprve dodatecne jsme si s Kenndym davali tuhle cast jeho zivota dohromady. Z dopisu z ruska a zaznamu v archivech o bojich Ceskych legii jsme zjistili, ze jeho jednotka bojovala take u Jekaterinburku prave v dobe kdy tam ruda armada povrazdila carskou rodinu. Kdyz legionari mesto dobili, zabavili tri zeleznicni vagony s carskym pokladem, ktery pak vezli sebou po magistrale. Teprve ve Vladivostoku jej vymenili nazpet Sovetske vlade za povoleni k nalodeni se v pristavu a odjezdu do vlasti.....a jeho tajemstvi??? Podle vyznamenani ktera mu byla po navratu udelena je pravdepodobne ze dostal i financni odmenu. Kdo vi ???? Domy, ktere pamatuju z detstvi s lidmi plnymi zivota ted zeji prazdnotou, nebo je koupili cizi lide ....z nasi rodiny uz nezustal take nikdo, stejne jako u Raabu. 1.srpna. No ale mela bych se vratit do soucasnosti. Olin prestal pracovat v Klondike Kate. Proc? To vam rekne tohle povidani. Se svym znamym jsem navstivil dne 06.29.07 restauraci Klondike Kate v Dawsonu.. Oba jsme kuraci, tak jsme si sedli do patia, ktere je ktere je kurakum urceno, Objednali jsme si dve jidla a dve piva. Po nekolika minutach k nam prisla servirka s tim, ze muj znamy ma uhasit doutnik, ktery prave dokuroval. Ohradil se tim, ze ma jeste nekolik tahu a ze netusil, ze v prostoru pro kuraky se nesmi kourit doutnik. V klidu podotkl ze za okamziku jej dokouri a novy uz si nezapali. Po chvilce prisla majitelka restaurace s hnevive prikazala memu priteli aby doutnik okamzite uhasil. Opet se ohradil s tim, ze nikde neni napis o zakazu koureni doutniku. Povazoval se za diskriminovaneho (a tak jsem to citil i ja) Majitelka prohlasila, ze tedy zavola policii a muj znamy souhlasil v domeni, ze se tak domuze z pomoci policie svych prav. Opak se stal pravdou.Muj znamy byl vyzvan policii, aby okamzite opustil zdejsi prostor, protoze majitelka si ho tam nepreje. (doutnik uz davno lezel uhasly v popelniku) Memu znamemu ani nebyla dana moznost obhajit sva zakladni prava. Byl dvema policisty strzen ze zidle, bezprostredne pote svalen na zem. Aniz by se jakkoliv branil byly brutalnimi policisty pouzity prostredky jako proti teroristum. Paralizer, tlak na bod za usnim boltcem, slapnuti na oblicej, tlaceni kolenem na pater a podobne. Pri tomto surovem zakroku muj znamy volal o pomoc a volal policii, protoze (jak mi pozdeji sdelil) se domnival, ze je prepaden bandity a obaval se o svuj zivot,i o vetsi hotovost v penezence. Jeste pred docvaknutim pout omdlel. Po te byl vyvlecen z restaurace (ve ktere tou dobou byla spousta turisti vcetne malych deti), byl hozen na podlahu pred patiem, kde po chvilkovem dohadovani policistu mezi sebou, byla privolana zdravotni pomoc. Za nekolik minut byl prohlednut a odvlecen na mistni ambulanci, osetren a ve stavu kdy nebyl schopen vnimat mi byl predan na starost. Teprve v teto dobe mu jeden z policistu precetl jeho prava a donutil ho podepsat nejake dva dokumenty, kde zvladl napsat jenom par car. Bezprostredne pote odjeli a dal se o nic nestarali. Cely brutalni zakrok dvou muzu v uniforme kanadske policie jsem nahraval az do prijezdu ambulance, kdy mi bylo toto zarizeni jednim z policistu zabaveno. Na mou otazku kdy mi jej vrati mi bylo lakonicky sdeleno "Pozdeji" Celou nasledujici noc jsem prosedel u sveho pritle obavajice se o jeho zivot.. Druhy den jsem ho odvezl na vysetreni do nemocnice v Dawson City, kde my byla zjistena krev v moci, spasma v noze a mozne poruseni ocniho nervu a ucha, zdokumentovany jeho podlitiny a podobne a bylo mu doporuceno dalsi vysetreni v nemocnici ve Whitehorsu.. Podotykam, ze ani jednomu z nas nebyl vysloven pozadavek na odchod, zrusena objednavka na jidlo, ci prinesen ucet za vypita piva. Policejni zasah byl proveden na zadost majitelky restaurace Klondike Kate. Restaurace byla plna lidi vcertne nekolika deti, ktere si mohly predstavovat, ze jsou v Afghanistanu. Restauraci opustili mimo jinych i dva nemecti turiste (coz jsme se dovedeli dodatecne) kteri sokovani celou akci prisli do jednoho z mistnich obchodu a ptali se co je zac majitelka restaurace a patrne neco preslechli z jejijo telefonu policii, protoze rekli "ona lhala policii!" Byl jsem zcela konsternovan brutalitou policie a vazne se obavam o svuj zivot, protroze bych mohl byt policii zastrelen za to ze dycham vzduch, nebo platim dane! (Petr uvedl jmeno i plnou adresu, coz tu nechci otiskovat). |
| Yukonsky denik # 52 |