| 16.dubna 2004 Pred vanocema jsem dostala dopis od jedne kamaradky. Kdyz jsem jela do nemocnice tak ho patrne Kennedy nekam uklidil, ale uz nevedel kam. Ted se mi podarilo ho najit a myslim ze vas zaujme, mne zaujal urcite:))) Tak tedy tentokrat denik bude obsahovat Dadinu story:) Pro informaci, Dada zije na Aljasce a jeji pribeh se odehrava zapadne od ostrova Kodiak, ktery je znam svymi obrovskymi medvedy a mohutnymi tahy lososu. (Poznamka Myvaly: medved kodiak je primym potomkem medveda jeskynniho). Medved Kodiak - Ursus arctos middendorffi, take znamy jako aljassky hnedy medved, dorusta az 3.5 m delky ( 4m vysky vztycen na zadnich) a vahy 1000kg. http://www.mindspring.com/~bjager/akpix2.html Tak tedy Dada vypravuje: Leteli jsme malym letadylkem asi 50 mil od ostrova Kodiak (jizni pobrezi Aljasky) na zapad do parku Katmai. Je to lodge, neco jako minihotel, vlastne jen jidelna, obyvak a chaticky maximalne pro 10 navstevniku. Lidi tam jezdi za odpocinkem, rybarit, hledat poklady na plazi, ale hlavne pozorovat medvedy. To byl take duvod proc mne tam moje znama chtela ... abych ji udelala fotky pro jeji cestovku. Bylo to neco uzasneho. Uz cestou tam, v tom malem letadle to pro mne byl zazitek. Bylo dost zatazeno, takze jsme nemohli letet rovnou pres kopce ale museli jsme poletovat nad vodnimi kanaly, kvuli oroentaci. Kodiak je vlastne cele souostrovi s minimem cest, kazdy tam ma lod nebo letadlo. Kdyz jsme se vymotali ze spleti ostrovu, proleteli jsme Shellikovu uzinu, ktera je velice nebezpecna pro lode, protoze je tam nepredvidatelne pocasi a morske proudy kombinovane s vysokym prilivem, odlivem a podmorskymi utesy.Hned po priletu a snidani jsme vyjeli lodi s pruvodcem za medvedy.Vybrali jsme si snad nejhezci cas, protoze stromy zhoustly, trava pomalu odumirala, takze medvedi byli dobre videt. Vetsinou bylo hezke pocasi, hory uz zasnezene a potok plny ryb, kvuli kterym se tam medvedi stahuji. nemuzu do detajlu popisovat celych tech pet dni co jsem tam stravila. Je to pro fotografa hotovy raj.....trocha odvahy neuskodi, protoze medvedu je tam skutecne pozehnane, lidi se neboji, jsou "zvykli" a tak prijdou relativne blizko. Reka je tu protkana medvedima cestickama a vsim co k nim patri. Zbytky lososu, chlupy, trus, ale hlavne celi a zivi medvedi. Ne sice vsude kam se podivas, ale skoro vsude. Nejvic medvedu co jsem videla v jednom okamziku bylo osm coz je vic nez dost, zvalste kdyz se trousi sem tam a my jsme byli zhruba nekde uprostred. Vetsinou jsme se uvelebili na brehu ricky kousek od medvedu a cekali s fotakama natazenyma a zaostrenyma. Zhruba polovinu casu jsme ztravili cekanim na nejakou akci, jeko treba souboj medvedic nebo honbou za lososem. Fotili jsme odpocivajici medvedy, kteri vypadaji tak nevine, line a pomale ... uplne jako plysove hracky. Trochu jsme rybarili, hlavne kdyz zadni emdvedi nebyli v dohledu, abychom je prilakali, kdyz se ryba zasplouchala ve vode, nebo jsme se presunuli dal. Pri presunech jsme museli davat pozor, protoze i kdyz trava nebyla moc vysoka, lezici medved se do ni schova a nejhorsi je medveda prekvapit. Druhy den jsem se uz otrkala a sla na medvedy hned po prijezdu lodi na misto. Zatimco pruvodce musel ukotvit lod dostatecne daleko od brehu, aby nezustala pri odlivu na plazi, ja jsem se hrdinne vydala vpred. Videla jsem medvedici se tremi triletymi medvidaty, to znamena ctyri kolosy vazici kazdy skoro tunu. Pak jsem sla k mistu na rece, kde jsem predpokladala ze i oni k ni prijdou. Plan vysel krasne, a ja byla u reky driv nez oni. Stoupla jsem si na misto, odkud jsem mohla dobre fotit po i proti proudu a cekala jsem az ke me dojdou. Priblizovali se bliz a bliz a me z toho nejednou zacalo byt trosku uzko. Pruvodce byl sice v dohledu ale deeesne daleko.....nehlede nato ze stejne nenosil zadnou zbran a medvedi si to mirili primo ke mne, coz byl vlastne muj puvodni plan. Tu jsem si uvedomila ze i kdyz je to vlastne blbost, v nebezpecnych situacich spolehame na ostatni, pokud jsou zkusenejsi nez my. Vim prece ze pokud by medvedi chteli, klidne by nas roztrhali oba a nebo pripadne vsechny, protoze tam byl jeste jeden klient. Abych zbytecne nenapinala, medvedi trosku zmenili smer a ja byla zachranena. Povedlo se nam jeste par dalsich kousku, treba kdyz kamoska potrebovala na zachod a nevedela ze si to miri primo k medvedovi, o kterem jsme ja i pruvodce vedeli. Jen jsme ji pozorovali a uz predem jsme se usmivali, jak se vydesi :-) Kdyz medveda zpozorovala, byla uz pomerne blizko. Musim podotknout ze z medvedu mela daleko vetsi strach nez ja, ve skupince byla porad vzadu a rikala o nas ze jsme se zblaznili. Kdyz tedy zpozorovala ze je daleko bliz nez by mela, vypiskla a rozbehla se k nam.... Oboji bylo bohuzel to nejhorsi co mohla v dane sittuaci udelat, ale nastesti se nic nestalo. Jen my jsme dostali vynadano,ze jsme kreteni, protoze jsme o tom medvedovi vedeli a nic jsme nerekli Me se taky povedl kousek: Byla jsem nedaleko od skupinky (ve vsech priruckach se doctete ze je nejlepsi se drzet pohromade, protoze medved spatne vidi a tri lidi vypadaji jako jedno velke zvire), jeden clovek nevypada nebezpecne. Cekala jsem az medved, ktery byl na druhe strane reky vleze do vody a zacne striakt a lovit, jenze jsem taky udelala blbost.Medved se zastavil na protejsim brehu a koukal na mne, coz bylo normalni. Ja si myslela ze jsem moc blizko a udelala jsem par kroku dozadu aby se nebal do te vody vlezt. Medved do vody vlezl ale misto aby zacal chytat ryby, namiril si to rovnou ke mne. Zacla jsem zase ucouvat a to uz jsem slysela pruvodce jak rika "O - ooo" a koutkem oka jsem zahledla jak se rychle priblizuje k nam. Rozbehl se a sehnul se pro kamen, zatimco ja se zastavila, protoze podle mne jsem byla od medveda dost daleko. V tu chvili si ale meved vsiml Johna, ktery k nam bezel a vzal do zajecich. Bylo mi trapne, protoze jsem musela byt zachranovana. Bylo mi receno ze jsem nemela vubec zacit ustupovat, ze si medved jen hral a zjistoval jak dlouho mu to projde. Pokud ale tato hra prejde do behu, muze se stat ze medved zautoci a pak uz je pozde. Bylo tam nadherne. Velici samci, kteri nesnesou zadnou medvedi spolecnost, pozovali pro objektivy, samice s letosnim potomkem byla nametem mnoha snimku, blondaty 5ti lety medved, ktereho jsme nikdy nevideli rybarit, ale ktereho evidentne bavilo hledat zbytky lososu, ktere se valely vsude okolo, samice se svymi tremi temer odrostlymi medvidaty i samotar jehoz zpusob rybolovu byl nejen efektivni ale i zajimavy. Temhle medved se pomalu a uplne cely ponoril pod vodu a behem nekolika vterin se vynoril s lososem v tlame. Uzasny! Nebo chvile, kdy 4 medvedi cvalali jako jeden potokem, voda strikala kolem, my stali po kotniky v te same vode a oni se hnali rovnou na nas....Takove chvile hned tak nezapomenu! A pak vynikajici vecere, par sklenicek vina, poslouchani historek z nataceni a druhy den to same od zacatku! ..... Tak to bylo Dadino vypraveni. A tim dneska radeji skoncim....... 24. dubna Teploty jsou porad v noci pod nulou,ale odpoldne se otepluje uz na 6 - 10C nad nulou a mame uz svetlo skoro do pulnoci. Podle informaci ze zprav slunicko vychazi v 6.23 a zapada v 22.07. Kazdy den to je zhruba o sest minut dele. Olinek uz mi donesl prvni kocicky.....Reka Yukon je porad zamrzla a vsazi se (jako kazdej rok) kdo odhadne co nejpresneji, kdy se pohnou ledy.Za poslednich 100 let praskl led nejdrive 28.dubna a nejpozdeji zase 28. ale kvetna. Pripada mi to ze se letos ta zima strasne dlouho tahne, uz bych byla rada kdyby bylo teplo.... Skola konci pred koncem kvetna, tak planujeme cestu za Elsou na Aljasku. Uz jsme tam nebyli asi 5 let, cas leti.... Kennedy musi jeste pred tim jet do Vancouveru a v polovine kvetna zase do Whitehorsu za specialistou do nemocnice, jestli se da neco udelat s jeho zady. Je to hezke, kdyz uz je skoro jaro, do oken nam uz sviti slunicko....hodne mi vadi ze v zime nemohu skoro nikam jit, je to fajn prijit zase mezi lidi. Kdyz si vzpomenu jak jsem jezdila se psama a vsechno co jsem delala kolem tak si ted uvedomuju jak jsem tenkrat byla stastna....A vzdycky si vzpomenu na pisnicku: Ne ne ne to uz se nevrati...... Ale dost pesimismu:). Ted jsem momentalne moc stastnej clovek, protoze se mi po trech dnech vratil domu kocour. Ja uz ho obrecela a Kennedy prohlasoval, ze jestli se vrati tak ho zastreli a vycpe, abych ho mela porad doma a nemusela se o nej tolik bat..... Byl prvni fish meeting, tento rok pry to vypada s lososama dobre, i loni to bylo uz lepsi i kdyz ne jako pred 19 lety,kdy jsem prijela na Yukon. Poslednich par let otevirali sezonu jenom na par dnu, protoze bylo malo divokych lososu....ted to vypada ze se to zase urovnava zpatky. Kennedy dostal komercni licenci na lososy vlastne nahodou. Puvodne mel povoleni rybarit jen pro vlastni potrebu ale kdyz je zrusili, vsichni kdo meli domestic si mohli vzit komercni. Hned rok na to i ty prestali vydavat nove a tak od 76teho roku se nove licence uz nesezenou. Take vhodnych eddyes (zatocin) s vracaky na rece neni dost pro dalsi rybare. Vlastne to je smutny pribeh jak Kennedy ziskal Sunset creek kde dodnes lovime. Ten kemp a 4 eddyes patrily jednomu klukovi, co vyjel jednou po party k sitim opily s kamarady a kdyz se pri vybirani ryb zvrhli, utopil se! To uz je ale hodne davno, Kennedy je na Sunsetu uz 25 let Po tech nekolika letech, kdy byl rybolov otevreny jen na par dni v roce, cast rybaru to vzdala a licence se zbavila. Dostali za to od vlady 10 000 dolaru. Problem taky v minulych letech byl, ze vlastnik licence musel byt u siti, pomocnici nesmeli lovit bez nej. To letos zrusili. Licence se neda koupit, jenom se dedi z otce na syna, nebo pokud se ji nekdo vzda muze byt pridelena cekateli s praxi pomocnika. Lovi se jen nekolik tydnu v roce, ale kdyz ma clovek dobre eddy, je to vydelek na cely rok. Nase eddy je spis slabsi, ne jako Timovo nebo Kormendyho, kde se da nachytat i pres 2 tuny za 24 hodin. My si privydelavame tim, ze bereme do kampu navstevy, ktere chteji videt jak se lovi lososi komercne. Na kempu se pecou na ohni lososi cerstve vytazeni z vody, ve stylu "snez kolik zmuzes".... jeste jsem nepotakala cloveka, ktery by se odtud nevracel nadseny....Chtela bych vas upozornit, ze Viki Ryvolova prave pise mejly o svoji prave probihajici ceste po Jizni Americe (byvala zena Wabiho Ryvoly), Je to pekne cteni. Presvedcte se. Dalsi zajimavosti je tragicky pribeh cesty, (opet po Jizni Americe, ale jinak) naseho dobreho kamarada Davida Paraka.... a v neposledni rade, kamarad Paddy vypravi o vandru "Yukon 2003".jak to prozival on. |
Ykonsky Denik #26 |