| 4.ledna. 2002 Nemela jsem moc casu,zda se,ze je to u mne chronicky problem,ale moje novorocni predsevzeti je,NEZANEDBAVAT TENTO DENIK!!! Preklenul se nam novy rok i Silvestr, ktery jsme stravili na Internetu s Baronem, z osady Hobo. Vzpominali jsme na noc pred dvema lety, kdy jsme takhle travili posledni den roku se Zoltanem........ 2.ledna kolem poledne jsem z niceho nic chtela po Kennedym, aby Zoltana.zavolal.Do hlavy se mi porad vracela pisnicka "Povstante kamaradi", snazila jsem se ji nasilim zapudit ale nejak to neslo a neslo. Kennedy se divil, proc chci volat, kdyz jsme s nim mluvili pred dvema dny a zdal se byt lepsi,ja jsem to uznala......Vcera jsem se dozvedela ze Zoltan zrovna tou dobou umiral v nemocnici v Denveru. Mela jsem ho velice rada, byl to vzacnej clovek s neuveritelnym humorem a tramp do hloubi duse...... Zoltane, nezapomeneme! Ted se nam uz zacal prodluzovat den,slunicko se pomalu posouva do udoli Klondiku.Zatim jen po centimetrech se blizi k nasim oknum,jako by se balo,ze toho na nas muze byt moc najednou.Uz za par tydnu ale nabere tempo a pak uz nam pribude kazdy den deset az patnact minut jeho svetla,az bude svitit do oken ze vsech svetovych stran a vychazet i zapadat na severu a jen na par hodin. Mishovi prijel na navstevu kamarad Ely z traplajny na Stuart riveru. Milej kluk, o rok starsi nez Misha a bohuzel se s Mishou tak moc nemohou videt. Misha obcas jezdi na Stuart za nim, nekdy Ely zase sem k nam.Vetsinou sedi celej den na kompjuteru a pribehnou jenom kdyz vyzaduji prisun krmiva.To je jediny problem, ktery s Elym mame,co se tyce jidla je typicky Kanadan, takze, hot dogy a pizza. Nerad cesnek a cibuli, ale varte bez toho, zvlast kdyz nemohu dat zadne koreni.Na ceska jidla neni vubec a vzdycky se mi podezirave diva do hrnce cim ho to chci dneska zase otravit :-))) Dostali jsme take dnes vzkaz po Internetu, ze ma za 14 dni prijet Robert majitel,menazer a pruvodce,cestovni kancelare Denali. Jezdi k nam s turisty kazde leto, ale letos je to poprve co prijede v zime. O Robertovi povim vic, ale necham si to zase na jindy. Nakonec, je po pulnoci a jsem uz poradne unavena..........:-o 8.January.2002 Ely odjel a prijel Pavka s nejakym kamaradem. Jeli z High River z Northwest teritory do Inuviku, pres Dawson City a zastavili se u nas. Pavka vezl auto pro nejakou company a rikal, ze jestli dostane v Inuviku dobry penize tak zustane, jinak leti hned domu. Dobry penize povazuje pres 20 dolaru na hodinu. Pavkovi se rika Pavka Jednorucka, protoze ma jen jednu ruku, ale s tou jednou rukou dokaze vsechno, vcetne rizeni obrovskeho traku. S nim prijel jeste mladej kluk, ktery mel uz praci v Inuviku dohodnutou. Cesky nemluvil, byl z Jizni Afriky, ale desne prijemnej kluk. Pavka se cpal mym chlebem a rikal. ze tak vybornej chleba nikdy nejedl, ale to rikaji vsichni co sem prijedou. Chleba (ceskej, ne ty hnusny kanadsky buchty) a zrovna tak kazdemu chutnaji moje rohliky. Pavka mel nove informace o Petrovi Cernem, ktery asi pred deseti lety odvezl sve rozvedene indianske manzelce deti (kluka a holku) protoze byl zoufaly jak se o ne stara. Casto prijel a deti hladovy, zmrzly a ona nikde...nekde chlastala a deti ji byly na obtiz. Ovsem kdyz zjistila, ze Petr uz deti nevrati, vydala se do Ceska k soudu, na utraty statu pochopitelne, jeste s prekladatelkou,za vydatne pomoci organisaci Svobodnych Matek a First Nation (Prvni Narodnost). . Petr se jeste pred odjezdem s obema detmi zastavil tady u nas a nejak neskryval, ze navrat je nejisty. Byla to jeho jedina sance vybojovat si deti. a taky se mu to podarilo - u ceskeho soudu vyhral. Uplynulo par let a deti povyrostly a Petr splnil, to co slibil.. ze az budou deti vetsi, mohou si vybrat u koho chteji zit a kde..... a tak se 16ti lety Indian z Brna vydal na navstevu k mamince. Cekal dlouho na letisti, asi deset hodin, ale neprisla.To uz se o nej zacalo zajimat RSMP (policie) emigracni urad,socialka,proste vsichni. Petr rikal, ze ceka na maminku, ze mu slibila, ze prijede pro nej na letiste, tak jeli kde bydlela.Nasli ji doma, opilou takrka v bezvedomi i s pritelem a na dite ani nevzdychla. Petr se obratil a jel zpatky do Ceska.......jestli mel nejake iluze o mamince, tak vzaly za sve........ 16.1.2002 Ve ctvrtek jsem dostala mejla z Brna od nakladatelstvi Avalon. Myvalo napis do knizky co budeme vydavat pro Tapi predmluvu....a potrebujeme to rychle v pondeli se to lame. Rikejte mi neco o nozi na krk:( a tak jsm se dala do vzpominani, s Tapi jsem jezdila mnoho let a hodne jsme toho spolu prozily. Nakonec, kdyz si objednate tu knizecku (je vazne skvela) jmenuje se Vatak c.38 .... tam bude i moje predmluva. Treba jak jsme jely spolu stopem doRumunska ..nezapomenutelny :)) Pred chvili jsem musela utect z kuchyne, protoze Kennedy trosku pritopil a napadne to zacalo pripominat Mexiko. Venku je 20 pod nulou, uvnitr sauna 30 nad nulou....no aspon ze tu nejsou ti potmesili mexicti komari,kteri litaji tak tise a sedaji na vas tak jemne, ze to clovek ani neciti. Nasi komari jsou sportovne ferovejsi.... vrci jako letadla a kdyz dopadnou tak skoro udelaji modrinu :)) Zase litaji celej den, zatimco mexicti jenom pri setmeni... Taky jsem dostala mejla od kluku cojsme tam potkali (T.O.P. Bila Sova), kdyz odjeli z naseho kempu, tak je na silnici zastavili policajti (jeli stopem), dali je na par hodin do vezeni a sebrali jim vsechny penize co meli, takze jim zbylo asi 100 peso pro vsechny ctyri na mesic. S policajtama v Mexiku mame zkusenosti i my, nas zastavili na ceste domu na kemp a prej jsme je nenechali predjet (nemeli ani zapnutej blinkr) a taky po nas chteli penize a on clovek nemuze nic moc jineho delat...je to proste silnicni prepad i kdyz z necekane strany...... 23.jan.2002 Prijel Robert a jeho kamarad Tonda.Chteji jit po rece na Ctyricatou mili.Spi u nas v nedodelanem srubu,kde je stejna teplota jako venku.Musi si pry zvykat na yukonskou zimu :)). K veceri meli lososa a Kennedyho indonezskou ryzi, ktera jak kazdy rika, je skoro stejne dobra jako losos.Pocasi je neprijemne a neobvykle,vane vetrik pri -35 C pod nulou. Na rece to bude silene ficet a vubec to nebudou mit lehky..... |
Yukonsky Denik ~ 2002 |