Velikonocni zvyky a tradice ... Dekuji vam za prekrasne fotografie od Vas.Chtel bych necim prispet k velikonocni nalade. Cetl jsem ve Tvem deniku o tom, jak jste byli v Cesku a Tvuj syn Misha prozil velikonoce vcetne pomlazky. ve Lhote. Ja pochazim z toho kraje. Zil jsem jsem tam v detstvi nez jsem odesel do sveta v Laznich Luhacovicich. Pro nas kluky znamenaly velikonoce vzdycky velky zazitek. Na Skaredou stredu odletely zvony do Rima a tuto funkci jsme vykonavali my kluci. Chodilo se hrkat. Kazdy kluk mel hrkacku v ruznych provedenich.Ti nejmensi je meli ve tvaru tragace, ktery tlacili pred sebou, ostatni meli klasicky "hrkac".Ten se skladal s ozubeneho valce, kridla s pruzinami a nosne hr�dele.Kridlem se otacelo a pruziny, kter� preskakovaly po ozubenem v�lci vydavaly strasn� rachot.Tato zarizen� n�m vyrabel nezistne jeden kol�r, svobodny mladenec.Hrkalo se od vecera na Skaredou stredu a? do rana na B�lou sobotu.Melo to sva nemenn� pravidla. Zacinalo se vzdy na pokyn kostelnika. Byli jsme rozdeleni na dva z�kladni t�bory.Horn�ci a Doln�ci tyto se delily na party podle ulic Horn�ci, Podkamenaci a Soln�ci a d�le druh� t�bor Doln�ci, Brankari a Hrazad�ci. Tyto dva t�bory byly podle star�ch tradic po dobu hrk�n� znepratelene i kdy? jsme spolecne chodili do jedne skoly a byli jsme kamar�di. V cele stal u kazde party kapral, ktery vse ridil. Po dobu hrk�n� jsme spolecne spali. Po noc�ch jsme proti sobe nel�tostne bojovali. Jako munice jsme pouz�vali zkazena vaj�cka a vyfoukla vajicka plnena mocuvkou..Byl to nezapomenutelny zazitek, zvlast pri z�sahu takovou munic�. Prochazelo se celym mesteckem podle rozdelenych rajonu. Na Bilou sobotu se vyhrk�valo, to znamena, ze se chodilo dum od domu a vyb�rala se odmena za hrk�n�. Nekde to bylo vaj�cko jinde sladkosti nebo koruny. Na z�ver doslo k deleni zisku. Kapral rozdelil v�tezek na dve poloviny, jedna byla jeho a druhou podelil mezi ostatni. Na ty male obycejne zbyla jen ta vaj�cka. Kapralem byl vzdy nejstarsi kluk a funkci mohl vykonavat jen jeden rok. To jsou m� vzpom�nky z mladi, ke kterym se rad vracim a vypravim to vnoucatum, protoze oni to neznaji.. Dals�m takovym obradem bylo velikonocni pondeli..V nedeli jsme vyrazili na vrbove proutky a kazdy mel svoje m�sta. Nejvzacnejsi byly proutky cervene a zlute ktere v kombinaci se pouzivaly na pleteni tataru (pomlazky). Nejlepsi provedeni bylo z 16 proutku. 8 se pouzilo na vlastni pleten� a 8 na opleten� spodni casti. Nejprve se vybralo 16 nejlepsich prutu a jednim nejdelsim, kter� se rozpulil se omotalo drzadlo pak se opletla zvlastnim vzorem spodni cast a teprve potom se pletl vlastni tatar. Na velikoncni pondeli se vyrazelo brzy r�no pred 5. hodinou a devcata se tahala primo z postele.Bylo pri tom kriku, vyskotu a nekdy povolily i dvere v pantech.Za odmenu se dost�vala malovana velikonocni vajicka, ta v nasem kraji byla prekrasne malovan�, nebo nam devce uvazalo barevnou pentli na tartar. Psal jsem o tom vsem kvuli Misovi, kter� tady zazil velikonoce, snad ho to jeste bude zajimat i kdyz uz je student. Jarvak ~ o -------------------------------- ~ <o> ~ --------------------------------- o ~ Ja si ale myslim, ze to bude zajimat nejen Mishu, ale ze i dospeli si vybavi jak se velikonoce slavily za dob naseho mladi! Tak vsem prejem: "Vesele Velikonoce a Bohatou Pomlazku" (: M :) |