Sevcuv den |
| Carmacks, base kemp, den odpluti z civilizace. nemam jeste vareno vsech sest litru caje na vodu a dalsi tri k snidani a uz je v taboristi ohnu zivo. Dnesni rano se vyviji prekotne, same pobihani, posledni prebalovani jiz zabalenych odevu. Vymenovani konzerv v jiz zapakovanych pytlich. Nekteri vymenuji dokonce konzervy s jidlem za plechovky s pivem to delaji kvuli stejne vaze zabalenych zasob. Hlavne se cpou chlebem, smazenymi vajicky se spekem, rizky, orisky, vlockami i ovocem, dopijeji zbytky koralky co zbyla od vecera na stole. Hosti jeden druheho, pripijeji si na zdar akce. Pr zvedani pititek a lahvi s koralkou se kamaradi otaci zady k rece. Nechteji videt jeji rychly proud a ti povercivy nechteji aby je Yukon videl pit uz rano. Ze sveho stanu vyleza clem nasi posadky, Tata. Hup do sebe panaka a supajdi si to na zachod. Je asi 7.30. Dnes vsichni peclive sleduji cas. Solim vcera oznamil vzdy neposlusnym trempum ze prvni lehka lod odplouva v osm hodin. Dalsi budou nasledovat v osmiminutovych intervalech. Jako prvni musi rano odjet zachranne lode. Jak vidim neodjely. Ja jsem sel spat ve tri hodiny dvacet rano a to se Lampa teprve dostaval do pisnickoveho varu. U naseho ohne bylo tak veselo, ze se dosud stydim za svuj predcasny ustup. Prominte mi kamaradi Ivane Harmoniko, Lampo, Zdenku Mexicka baso a dalsi. Tata se vratil ze zachodu.lokl si jiz chladneho caje a usedl. Sedi se zavrenyma ocima. Pokracuje mumraj prenaseni ceci do lodi. Zdenek Mexicka basa ukazuje na lavicce sediciho Tatu a pta se, jestli mu neco neni. Tata se naklani dopredu, chvili na levou stranu, a zase na pravou stranu. Uz si toho vsiml i Harmonika, oba maji strach jestli tatovi neco neni. Vysvetluji jim ze je to kamaraduv denni ritual. Touhle dobou jezdi v praze autobusem do prace a je jednoduse zvykly cestu prospat. Zmenenym hlasem oznamim jeho vystupni stanici. Tata vstane jko stroj a rekne: "Marusko vystupujeme uz jsme tady." Nikdo z nas jeho Marusku nevidi. Tak co bude k snidani. Nabizim mu vyber ze spousty ruznych druhu jidla. Vybira si makovec. Takovy vyrobek s obsahem mleteho opiatu se neodvazi nabidnout ani 3x trestani narkomani. Vybral si spatne, zadny makovec nemame. Dostava smazena vajicka, chleba s maslem a marmeladu. Zamne si rukama a veselym hlasem oznamuje.: "Je devet, otvirame!" V tom okamziku u nej nastava zmena. Rve sam tezke bedny na breh. Vak se stodvaceti pullitrovymi pivy nese jako pirko. Je vesely, pracuje s usmevem na tvari. On je dobry konik do party. Ostatni zmatlani vcerejsim loucenim s civilizaci nam ho zavidi. Vyvesuju na pridi osadni vlajku TO udoli, na lodi jedou dalsi tri osadnici, Palec, Tata a ja. Vosa je z osady Samotari Sumavy. Vedle ni umistuju ceskou vlajku. Vyrazime jako osma lod. Podjizdime v podmracenem jitru carmacky ocelovy prihradovy most. Reflexni zelenou ceduli s napisem Yukon river prinesl pred nekolika dny do base campu kamarad Lampa a daroval mi ji jako vyraz diku za pomoc pri oprave jeho clunu. Na pravoboku nam zustava mistni smetiste. Je vysoke asi 15 metru a dlouhe asi sto. Je na nem videt spousta potrebnych a jiz nepotrebnych veci. Pneumatiky,. barevne dily z aut, kocarek, papirove a plastove krabice. piksly od piva, lahve, hadry, kusy vselijakeho zeleza, odrezky dreva......vse co Indian nepotrebuje hodi do Yukonu. Na vrcholu tohoto smetiste totiz stoji prava indianska vesnice. Jsou to, jak se zde rika "First nation". (prvni narodnost). Reka olizuje smetiste a vyhyba se mu. Zakusuje se do druheho brehu, kde maji postaveny sve chaty belosi. Jedeme na padla. Tata zabira co muze, dodrzuje presne pracovni dobu. Vosa zkousi chod lodniho motoru. Pereje Five finger rapids se blizi. pred nami vidime debl kanoe. Kolem nas huci zpenena reka. Vosa kormidluje lod do hlavnho jazyku. Pokud se zlomi vetve spojujici obe kanoe nebo se rozvaze provaz jimz jsou svazany, skoncime v nadhernem tanci ve vode a urcite bez lodi a zasob. Na leve strane se nam otevira pohled do otvoru ve skale. Tam by se urcite dalo projet. Prujezd znamymi perejemi trval asi minutu. Tata povida.: "Tohle dobou mi Maruska dela kafe!" Pristavame na pravem brehu. Je zde jiz nekolik lodi. Koluji lahve s koralkou. Pijeme pivo. Divame se do rvoucich zpenenychvln a jsme radi ze to mame za sebou. Chceme si vychutnat pohled na dalsi projizdejici lode.Lehke lode prirazeji jedna za druhou k nasemu brehu. Cekame napjate, ktera lod se udela. Ted projela Jirina se synem, a nic. Dalsi jedou jeji dve dcery asi tak petadvacitky. To by se dedkove duchodci vrhali do vln, jen aby je mohli zachranovat! Skoda.... zase neni zadna moznost byt zachrance! Dava se do nas zima. Nasedame a pokracujeme v plavbe. Padlujeme pro zahrati. Tata rika, ze touhle dobou ma kazdy den v praci obed. Vypravi, ze nekdy je svickova jindy rajska, nebo znojemska. Vyjmenovava vsechna jidla z asi petiset strankove kuchaky. Z leve strany se prevalila do lode vlna a dalsi. Za zady na dohled pereje Five fingers a ted tohle pozdraveni od Yukonu! mame specialne vyvazenou lod. nejtezsi veci jsou na spici. Ted to ma tu vyhodu, ze nabirame vic a vic vody. V lodi je uz napredku dvanact a ted uz patnact cisel vody. Vrtule motoru visi nad hladinou na zadi. Tata se pta jestli se neutopime. Vosa mu odpovida: "Nemuzeme se utopit, protoze jsme jeste neobedvali!" Hrnickem a miskou vpredu prekotne vybirame vodu. V suchu sedici Tata pokracuje v dotazech, kdy bude obed, ze uz je cas..... Lod nabira dalsi vodu. Palec, lodni kuchar, odpovidajici za vydej a vareni jidla, oznamuje vsem: "Obed je zrusen!" Tata naprazdno polyka a mele prazdnou pusou jako kdyz kouse jidlo. Povida: "Maruska mi navic nechava svoje maso a dva knedliky. To se precpu". Vosa mu vysvetluje, ze tady na Yukonu se urcite neprecpe. My na hacku vylevame vodu. Na zadi je vody jen asi centimetr. Molitanovou houbou oba kormidelnici smyvaji blato a pisek naneseny do lodi. Vosa dokonce namaci hobu v rece, aby byla cista a pokracuje v uklidu. Na zadi je klid. Na miste hacku je uz vody jen po kotniky. Katamaran se srovnava do skoro vodorovne polohy. Vylevame dal vodu. Jedeme na motor. Tata usnul, ma poledni klid, jako doma v sevcovne. Chybou je, ze ten poledni klid ho prepadl zrovna kdyz drzel houbu nad hladinou. Pustil ji a usnul. Priste nesmi po zrusenem obede nic drzet v ruce, jinak prijdeme o vsechny veci;))) Vypiname motor a jsme ticho. Plyneme unaseni proudem do divociny. Voda na dne lodi ma porad stejnou teplotu jako v rece. Hledame na brezich nejake misto pro taboreni. Tu se ozyva hlasek: "Kluci ja jsem asi usnul!" Kvuli prave probuzenemu Tatovi zastavujeme na curaci pauzu. Palec vydava cokoladovou tycinku o vaze 40 gramu a rozdeluje ji na ctyri dily. "Touhle dobou si davam v sevcovne kaficko a zakusky:" ozyva se Tata. Zapijime sousto studenym cajem. Pohodicka. Po chvili plavby zastavujeme. Nasli jsme misto kam chodi lovit rybari. Je zde lavicka, ohniste, pripravene drivi a hlavne vymycena plocha pro stavbu stanu. Jeli jsme stale v hlavnim proudu reky podle mapy. Vyvesuju ceskou vlajku,aby nas z ostatnich lodi videli. Vosa stavi stany. Palec vari veceri. Tata rve tezke bedny a nosi je sem a tam, reze a stipe drivi. Da se rici, ze z nas ctyr urcite v te chvili dela nejvic a hlavne tezke prace. Piji cervene californske-Merlot a ostatni zustavaji verni yukonskemu plechovkovemu. "Touhle dobou jezdime s Maruskou domu" povida tata a useda. Ja filtruju vodu z reky, deset litru ciste vody trva padesat minut. Prichazi Vosa a povida: "Pojd se podivat!" Na bedne sedi tata a kyve se. Ted zrovna projizdi zatackou, nasleduje krizovatka s brzdenim a tak porad dal. Palec uz mu vzal z ruky pivo aby se nerozlilo a navic v autobuse v Praze je zakazano konzumovat alkohol. Najednou Tata vstava. Je vareno. Jime a delame si z Taty legraci. "To ja spim pokazde kdyz jedu domu!" Vosa ho uklidnuje:: "Je to dobry, vzdyt ted jedes taky smerem domu!" Po jidle je opet Merlot a Yukonske. Okolo nas neprojizdi jedina lod. Vsichni zustavaji na kempech proti proudu. Vsude po brehu jsou medvedi stopy. Na trave kde stoji nase stany, otisky tlap nezustaly. Tata myje nadobi. Ladim 25ti dolarovou kytaru s 12ti dolarovymi strunami. "Touhle dobou si Maruska pousti televizi, ale ja jdu a dam si jeste jedno pivo." oznamuje Tata. Dopije dalsi pivo, vymoci se a hup do stanu. Je jeho cas, 7.30 vecer. Uklidime jidlo do beden a zkontrolujeme privazani lodi. Jidlo mame od stanu osm metru.. Prece nebudeme prosekavat rosti a nosit bedny dveste metru..... Tata spi a kdo z nas ostatnich by tvrde makal? Nasleduje vecerni myti, cisteni zubu, vtipkovani. Povidame si u ohne a zazpivame par pisnicek. Palec jde spat, je asi devet. Obloha ma zatazeno, ze stanu se ozyva hrozive chrapani. Medvedi co brousi kolem urcite radsi mizi do divociny. Vosa a ja posedavame do deseti, mame toho za dnesek plny kecky. jeste ze je tu s nami svec Tata a jeho presne denni navyky. Toho Yukon nedostane! Paddy,17.9.2003 |