Nevesta s brokovnici. Na Yukon jsme prijeli s Vaskem na dovolenou. Kdo by nechtel videt Dawson City, reku Yukon, hrob Jana Welzla a prozit na vlastni kuzi to vsemi opevovame kouzlo Yukonu!K tomu kouzlu se mi taky pripletl nejak Kennedy a jeho pozvani na fishkemp. Byl krasny i kdyz navecer uz trochu chladny den, druhe poloviny srpna. Jeli jsme Kennedyho motorovou lodi na kemp vzdaleny od mesta asi 40 mili ,neco pres dve hodiny. Uzasna obrovska reka Yukon, skaly nad rekou a ke sve radosti jsem uvidela na brehu jednoho z malych potucku, ktery se misil s Yukonem velikeho cerneho medveda.. Neuveritelna opustenost krajiny, jen nedozirna bus vsude kolem...pripadalo mi to jako raj... Kennedyho camp sestava ze strechy na kulech, kde se cely den vari hektolitry horkeho caje, hlavne kdyz teploty zacinaji jit k nule, pri kontrolovani siti mrznou ruce a obcas cloveka pokropi studena vodni trist. Maly potucek s pruzracnou, ale i v nejparnejsim lete ledovou vodou ma romanticke jmeno"Potok zapadajiciho slunce" a podle nej se jmenuje i camp.Na druhe strane potoka...spis ricky, ale tady na na Yukonu je vsechno nejak vetsi, je maly sroubek. asi 3x3 metry veliky, jen postel. kaminka a stolecek. Sebastian, mlady Anglican, zijici v Dawsonu uz nekolik let, pomaha Kennedymu pri rybolovu. Ma blizko kuchyme postaveny walltent. Pro Vaska tam byl hned vedle maly stan, ve kterem byly potraviny a vzhledm k medvedum courajicim se okolo, bylo to primo strategicke misto.Nicmene, zadny mu neprisel okusovat nohy a tak Vasek prezil bez problemu. Lososi, cerstve vytazeni z reky a usmazeni, chutnaji uzasne. Cloveku ani nevadi, ze je ma k snidani, obedu a veceri a obcas i mezi tim....Chlebem jsme si nekazili chut..... Jela jsem s Kennedym kontrolovat site .....je to tezka prace a clovek si predevsim musi zvyknout na tahle rybi jatka. Vetsina ryb se udusi v sitich, ale ty co preziji se musi v lodi zabit. Byly to krasne tri dny a s Kennedym jsme si rozumeli vic a vic, rozhodla jsem se, ze i zpatecni cestu pojedu s nim na lodi. Rybarska sazona pro tento rok skoncila a kemp se uklizel na zimu. Odvazela se spousta veci, susenych ryb a pet Kennedyho taznych psu (45kilovych malemutu).Lod byla poradne zatizena a proti proudu nam i tak vezme cesta nejmene ctyri hodiny. Kennedy tedy nejdrive zavezl Sebastiana a Vaska k autu, ktere Sebastian uz pred tim mel zaparkovane u Ctyricate Mile,asi pet mili po proudu Yukonu.Pred Zlatou horeckou to byvalo jedine mesto v territory a z Dawsonu tam dnes vede silnice,ktera konci v rece. Nechali mi idealiste pusku, kdyby pry zase prisel medved (jeden tam obchazel den predtim). Tedy nevim, na co by mi byla, jedine snad kdyby ten medved byl hodne blizko a dovolil mi, abych ho pazbou triskla po hlave, jine vyuziti mi bylo nezname. Nastesti se vratil Kennedy ze Ctyricate Mile driv nez medved a zacali jsme balit veci do lode. "Dones mi pusky," pozadal mne Kennedy a ja ochotne sla. Pusky mi pripadaly dobrodruzne a ja byla vzdycky romanticka.... Mela jsem zrovna v ruce kratkou dvanactku brokovnici (pumpu) s pistolovou pazbou,nabitou breneky, proti medvedum, kdyz Kennedy vzhledl z lode: "Je zajistena?" Pokrcila jsem rameny: "Jak to mam vedet?" Vzdychl... asi nad mou neschopnosti, a zeptal se: "Je tam takovej cervenej puntik nahore?" "Jo. je." "No tak ho zastrc dopredu, aby nebyl videt!" Poctive jsem se snazila vyplnit jeho rozkaz a ani jsem si nevsimla, ze jsem zvedla hlaven tak, ze mu mirim na bricho. Abych mela vetsi silu v palci, kterym jsem zasunovala pojistku,oprela jsem si prostrednicek o spoust..... Kennedy ztuhnul, kdyz se podival co delam. Zakricet na mne se bal, abych ssebou necukla a tim spis nezmackla spoust , na par metru a z takove raze by vubec nemel sanci. A tak jen stal bez hlesu a cekal, jestli driv zajistim, nebo vystrelim...... Podarilo se mi nastesti brokovnici zajistit a Kennedy zacal zase volne dychat. Ja jsem si pochopitelne vubec neuvedomovala, v jake situaci jsme oba byli.Kdyby se mu neco stalo,nedokazala bych ani nastartovat motor a po rece tou dobou uz moc lidi nejzdi.... ---------------------------------------------- ~ ------------------------------------------------------ A ze jsme se pristi mesic brali??? Tak aby bylo jasno, vubec jsem pritom, kdyz jsem na nej mirila,nerikala: "Tak vezmes si mne, nebo ne?" jak se dnes snazi kamaradum namluvit. Podle mne povazoval za prilis nebezpecne, me nechat behat po Yukonu bez dohledu.Kdo vi, co bych mohla provest priste? ..... a zacal mne ucit strilet..... jen tak...pro jistotu! Myvala |