| Nepretrzity provoz Slunce se schylovalo k zapadu a ja se po delsi dobe prodral z mlazi na mytinu. V jejim stredu rostlo nekolik letitych smrku s mimoradne nizko polozenymi vetvemi. Pomalu jsem k nim vykrocil a s udivem si vsiml, ze v sirokem kruhu okolo stromu lezi nekolik usaren, kytara, krosna a par zracaku, "Co to muze bejt za cvoky?" vrtalo mi hlavou. "Mit takhle rozhazeny veci? Co se tady asi.... "Bacha prasee!" zaznelo lesem. 'Tady a prase?"usmal jsm se s klidem a rozvahou zkuseneho lesaka. A v tom jsem ho uvidel. Nebylo nejvetsi ale bezelo primo na mne. Na par dalsich okamziku nemam vzpominky/ Vim jen ze jsem se rychle vyprostil z remenu od usany, milovana kytara zaupela o parez a uz jsem byl ve vetvich. "Slusny vykon!" okomentoval to asi dvacetiletej kluk. "Ten pred tebou dvakrat spadl a rval jako na lesy." Rekl jsem, ze mne jeho chvala tesi a rozhledl se po okoli. Na "mem" strome jsme byli tri., levy a pravy strom byl obsazen vzdy po jednom trampiku a na poslednim jehlicnaci sedela az v nejvyssim patre milenecka dvojice. Kazdy se snazil vyuzit cas tak, jak mu prostredky dovolovaly Dva kamaradi latali diry v osaceni, na levem smrku bafal z dymky jeden kluk, dalsi spal a milenci..ti se chovali ... no jako milenci. Zacal jsem si hledat nejpohodlnejsi vetev, kdyz jsme uslyseli zurivy psi stekot a hned vzapeti uvideli jeho majitele, zenouciho se k nasim vecem. "Huraa" kriceli jsme jeden pres druheho "tady pane hajny, tady!" 'Za chvili se na kraji mytiny opravdu objevil strazce lesa. Zastavil se, nevericne zamrkal ocima a raznym krokem se vydal k nam. "Co je to za provokaci!"kricel "To si rikate cundraci a trampove, kdyz delate v lese takovy brajgl?" Zmlkli jsme. Asi pet metru od nas se zastavil a povida: "Tak co je? neumite mluvit?" "Pane hajnej" rekl tise vousac 'tamhle bezi prase!" Lesni udelal celem vzad a znovu celem vpred a uz sedel mezi nami. "Nebudu prece po nem strilet brokovnici" snazil se s usmevem oduvodnit svuj vykon ve splhu. "Astore, bez domu" volal jeste na psa, ale kde uz byl Astor! Nadarmo se nerika jaky pan takovy pes. A tak jsme sedeli a sedeli. O jedine vzruseni se postaral objev vyryteho napisu: "Zde sedeli od 6 do 14 J&M. "No vidite" snazil se lesnik vnest mezi nas trochu humoru. "Tihle dva meli ranni a my mame odpoledni.!" Jenze neuspel. nam totiz spolu s drevenejicimi zadky zdrevenela i nalada. Bylo kolem desate vecer, kdyz jsme usoudili, ze prase jiz definitivne odeslo. Rychle jsme slezli, posbirali svoje veci a husim pochodem odchazeli z mytiny. Jeste jsme nebyli ani v mlazi, kdyz se z nami ozvalo: "Jeeeeh! Jaaah! a zvuky jako kdyz dva lidi lezou na stromy po jednom zebriku. "Honem pryc!" zarval lesnik, "zacla nocni smena !' Cais - Trapsavec 1986 |