Hedvika Drahomira Venclovska Nebyla ani hezka, ani stihla, ani sympaticka a jeste k tomu to jeji sobectvi. Nevedel vlastne proc si ji nakonec vzal. Asi ze zvyku. Svatba vsak pro nej znamenala konec volnosti, konec tem nocim pod sirakem, tem bezvadnym nedelim jen s dekou, konzervou a promastenymi vurty. Manzelka to zakazala. A potom-cekali dite. Pral si kluka. S nim by se dalo aspon neco podnikat. Prisla ale Hedvika. Presto ho to male vykulene stvorenicko stale vic poutalo, az se stalo jeho nejvetsi laskou. Nestesti je takovy sotek, ktery zboura zrovna to, co se jeste trpyti novotou. Jednou neodolal kamarsadum a ujel na tramp. Nasledovaly hadky, vycitky. Skoncilo to rozvodem Dite pripadlo matce a ta se s vychovou mstila. Hedvika neznala otce jinak nez nespolehliveho a nudneho chlapa.. Odstehovali se. Zase nasel volnost v prirode u kamaradu. Clovek vsak nema stale mlade telo a pomalu se zacnou objevovat ruzne neduhy stari. Postavil si tedy lesni srub, pro svoje pohodli. Takhle v patek vecer, zrovna se spustil prudky lijak, cekal kamarady v mistnosti provonene drevem. Tu ho prepadla tiha vycitek. Vzdyt tady ns svete nic neudelal, nic po sobe nenechal. Hedviku videl naposledy, kdyz ji bylo deset. Divala se prisne zpod bileho kloboucku a porad jenom rikala �Ano, otce � ne otce.� Vtom uslysel zvenku dupot, smich a nakonec nekdo zaklepal. Rychle otevrel. Pred nim stalo nekolik splihlych patnactiletych mladat. Chteli se schovat pred destem na verande. Pozval je dal a rozdelal ohen. Mezitim se trampici zacali rozhlizet po tmave mistnosti. �Jee, Hedviko, tady je Tvoje fotka!� vykrikl jeden kluk. Divka se otocila. Poznala jeho tvar osvetlenou ohnem. �Jezis, tato,co tady delas? Ze to nepovis mame?� Upustil sirky, popadl ji kolem pasu a zatocil se s ni. Vsechnt chmury z nej v tu chvili v vyprchaly. Vzdyt jeho dcera byla po nem - pravej tramp. |