26.2. 03 Kecup trik Po trech tydnech bylo na case opustit Guatemalu.Potkal jsem se s cechem Honzou a rozhodli jsme se na par mesicu cestovat spolecne. Vyrazili jsme z naseho hotelu v Guatemala City na autobusove nadrazi a hned jsme meli to stesti padnout na partu zlodeju..... Sli jsme vedle sebe, kazdy s batohem na zadech a prirucnim zebradlem ve predu zavesenym na krku, kdyz jsem si vsimnul mladika tesne za nami, ktereho jsem chtel nechat predejit. Jak jsem se zastavil , vidim ze Honzuv batoh a kalhoty jsou cele polite kecupem. Hned mi bylo jasne o co jde protoze totez se uz stalo Honzovi a dvema divkam se kterymi zrovna byl na ceste minuly tydnem. Mladik ktery nas sledoval, se ihned pritocil a zacla nas presvedcovat, abychom s nim sli tady za roh, kde nam pomuze vse ocistit (muj batoh byl ve stejnem stavu). Vubec jsme se s nim nebavili (tenhle parchant umel anglicky) a co nejrychleji jsme pokracovali nasim smerem k autobusum a pri tom si davali dobry pozor co se deje kolem nas. Teprve na nadrazi jsme si vse jakz takz vycistili sedli na autobus a vyrazili k hranicim Hondurasu. A o co vlastne slo ??? Jednoduchy trik mistnich zlodejicku...... Jeden z party poleje nic netusicimu turistovi zezadu batoh a zmizi.... druhy dobre obleceny a mluvici anglicky, se ve vhodne chvili pritoci a upozorni vas co vam "nekdo" provedl a ochotne vam nabidne pomoc s cistenim. Kdyz sundate a cistite batoh, odlozite i zebradlo, kde mate po ruce to nejdulezitejsi, pasy, penize, cestovni seky, fotak s filmy, video a t.d. V okamziku, kdy jste zamestnani a prvni udrzuje vasi pozornost, nastoupi dalsi, nebo hned nekolik a bleskove vam primo za zady vse ukradnou a zmizi. Honzoviypritelkyne takhle prisly o penize, letenky a filmy z cele cesty a protoze se mely vracet domu pristiho dne, odlozil se jejich navrat o dalsi tyden. Na stesti pro nas , diky teto jejich skusenosti, jsme poznali co se na nas chysta a ja tak uspesne prezil uz druhy pokus o loupez. Takze pouceni pro cestovani v Guatemale a jinych zemich tretiho sveta .... nevenujte prilis pozornosti rajskemu protlaku (nebo jinemu znecisteni) jen zvysenou pozornost a v zadnem pripade nepouste sve veci z ruky!!! Alespon pokud v nich nemate traskavinu k vyhozeni tehle zatracenych parchantu do vzduchu :-))) Mejte se dobre moji pratele.... Pokracovani priste. Dave 3.3.03 Po tom co jsme prekrocili hranice do Hondurasu,zastavili jsme se na noc v Copanu a druheho dne rano jsme si prohledli dalsi starobyle mesto Mayu, nebo co z nej jeste zbyva.Je proslule svymi steelami, ( kamene sloupy a desky pokryte ornamenty a obrazci) a jedinecnym hieroglifickym schodistem. Fantasticke misto s dobre vedenym museem, ale zdaleka ne tak uzasne jako Tikal. Pozdeji odpoledne jsme nastoupili na autobus (ktery pak cestou malem ztratil predni kolo) jedouci k ostrovum v zalivu Caribskeho more. Nas plan byl absolvovat kurs v potapeni a ziskat certifikat. S dalsimi dvema kluky ,ktere jsme potkali v Copanu jsme se zastavili v neskutecnem meste La Ceiba a rano pak prejeli lodi na prekrasny maly ostruvek Utila, povazovany za jeden z nejlepsich mist na potapeni a definitivne jeden z nejlevnejsich co se tyka potapecskych kurzu. Vybrali jsme si potapecskou Skolu kapitana Morgana, potomka prosluleho anglickeho pirata, jehoz rodina stale vlastni znacnou cast ostrova. Jejich zakladna byla asi pul hodiny cesty motorovym clunem na dalsim koralovem ostruvku Jewel Key.. Jestlize takhle nejak vypada raj, rozhodne se tam chci dostat. Priblizovali jsme se s pusami otevrenymi udivem nad tou nadherou.Na prvni pohled nam bylo jasne ze se ostrov jinak nezli Sperk nemuze jmenovat....vlastne jen koralovy utes cely porostly krovisky Saltwatter Grape a kokosovymi palmami pod nimi par bilych domku domorodych rybaru, kolem susicich se ryb vyskajici nahate deti a to vse obklopeno tyrkisove zarici pruzracnou vodou. Okamzite jsme si uvedomili, ze tri a pul dne nemohou byt dost uzit vsechnu tu krasu a rovnou jsme si prodlouzili kurs o dalsi tri dny. Takze tyden potapeni, povalovani na plazich, jezdeni na kajakcich, popijeni piva, trochu ucenim a psanim nejakych testu, obdivovanim devcat se kterymi jsme se potapeli a bajecnou mistni stravu k tomu. Presne jak by to melo byt, kokosove orechy, rovnou z palmy, banany, ananasy, manga, k snidani, ryby k obedu,fazole, ryzi, slepice, testoviny a salaty s dostatecnou davkou piva k veceri. Velmi pratelsky anglicky mluvici rybar, trochu podivinsky ale skvely instruktor, sumeni vln primo pod podlahou naseho "hotelu" a dalsi neobydleny ostruvek pouhych pet minut cesty kajakem ,plny kokosovych palem ,s opustenou chysi, hejnem pelikanu provazejicich nas pri potapeni, nadherne vychody a jeste fantastyctejsi zapady slunce, to vse vytvarelo zvlastni a jedinecnou atmosferu. Takze jestli nekdo z vas hleda tropicky raj na cestach a k potapeni, zkuste Utila - Honduras ... tam se setkame ! ! ! Moji pratele toto je asi posledni muj dopis ze Stredni Ameriky, protoze 7. brezna odletame ze San Chuanu v Costarice do Santiago de Chile. Tam budem delat nejake tury asi mesic po Patagonskych Andach. Pokud bych nepsal nedelejte si starosti , nejspis mrznu nekde na ledovci :-)) Nejspis se ozvu asi za nejakych 6 tydnu z Argentiny. Zatim se opatrujte moji milovani pratele! Dave ******** Pokracovani priste ************ Potom co jsme opustili Bay islands zastavili jsme se na jednu noc v Tegucigalapa hlavnim meste hondurasu.Dlouho jsme nemohli najit vhodne ubytovani, jeden Hostel byl plny,druhy vypadal jako vezeni a pachl jeste hur a tak jsme nakonec radeji zaplatili vyssi cenu za slusny hotel.Konecne alespon horka sprcha po mesici cestovani!! Zeptal jsem se v recepci na autobus ke hranicim Nicaragui. Rekl mi ze zastavka je za rohem a prvni autobus jede v sedum rano. To jsem ovsem zapomel ze jsme v Latinske Americe ... pravidlo zde zni: ptej se stale na stejnou vec dokud nedostanes alespon dve podobne odpovedi. V takovem pripade je mozne, ze budou pravdive..... Takze nejen, ze nebyl autobus v 7 hodin, ale nebyla ani stanice prakticky za rohem. Po dalsich trech dotazech se tremi ruznymi vysledky, jsme si vzli taxika. Od ridice jsme se dozvedeli ze autobus ke hranicim ve meste vubec zadnou zastavku nema, ale konecne jsme ho nasli v 9 hodin po dvaceti minutach jizdy kdesi za mestem. Nejel sice na hranice, ale do male vesnicky ,kde byla pripoj. Zde jsme priserny "slepici" autobus vymenili za jeste horsi stary mikrobus. Sedacky si nekdo udelal sam, karoserie opravovana z venku kousky provazku, diry v podlaze a jako obvykle precpany az po strechu. Mel jsem smulu , ze jsem nastoupil posledni a tak jsem zustal jednou nohou na poslednim schudku, druha mi vysela volne ven. Alespon jsem ale mohl mavat na lidi, sedici pred svymi domky podel silnice, kteri nas se zajmem pozorovali ( snad cekali ze jim spadnu na dovorek :- )) Nastesti po pulhodine tenhle zentour zastavil a vystopila zena se smeckou deti, takze jsem postoupil az na treti schudek. Po hodine uz jsme pak dorazili na hranice. Zde nasledoval dalsi zazitek. Jen jsme vystoupili vrhli se na nasmistni vekslaci se stosy bankovek v rukach a jeden pres druheho se snazili nam vnutit vymenu, ale byla zde i banka s ponekud lepsim kurzem, tak meli smulu.Vetsinou se prochazi dvema az ctyrmi pulty, zde meli tri. U prvniho dostanete razitko do pasu, coz stoji penize.U dalsiho dostanete kartu, kterou vam nekdy urednik vyplni, coz stoji samozrejme vice penez.. Nakonec dostanete dalsi razitko ke vstupu do zeme ,coz stoji opet penize. Je to vetsinou par dolaru, ale zjevne legalni okradani a vetsinou lidmi, kteri jsou jinak vlmi hloupi. Nejen ze neumi ani pocitat, jako celnik v Guatemale, ktery si nedokazal spocist delku meho pobytu, nebo jiny kdyz neumel precist z jake jsem zeme. V Hondurasu mi zas jeden preskrtnul me jmeno ve vyplnene karte a misto nej napsal Praha. Mimo to zasadne vyzaduji presnou castku a pouze v americkych dolarech, jinak vas poslou zpet do banky nebo k vekslakum..... proste jednim slovem je to k nas...tvani, ale nesmite dat nic najevo, nemuseli by vas pustit dal . ****** Pokracovani priste ******** |