Bůh
Krišna pravil Ardžunovi:
„Mluvíš o
mně jako o vtělení Boha.
Rád bych
ti dnes něco vyjevil. Pojď se mnou."
Ardžun
šel hned za Pánem. Pak Krišna ukázal na strom.
„Co tam vidíš?"
„Velký
vinný keř s visícími hrozny."
Pán
řekl: „To nejsou hrozny. Běž blíž a prohlédni si je lépe."
Když se
Ardžun ke keři přiblížil, sotva mohl věřit svým očím,
protože
tam z Krišny visely trsy Krišnů.
Žáci prosili
svého Mistra, aby jim vyprávěl o smrti.
“Jaké to
bude?" ptali se.
„Bude to,
jako když se rozhrne závoj a vy se podivíte:
“Tak tos
byl celou dobu Ty ! "