Nejdůležitější úlohou kůže je její bariérová funkce. Kůže chrání tělo před ztrátou vody a zabraňuje vnikání škodlivých mikroorganismů. Tyto důležité úlohy zajišťuje v podstatě vnější vrstva buněk kůže se svými speciálními tuky a zrohovatělými buňkami. Pokožka se považuje za semipermeabilní (polopropustnou). Určité látky mohou přes bariéru kůže tělo opouštět, jiné vnikají zvenku do kůže.

Vzhled jedince podmiňuje mimo jiné aktuální stav kůže, její fyziologické změny ve smyslu stárnutí nebo patologické kožní projevy. Kůže se takto účastní nonverbální komunikace a je důležitým faktorem ovlivňujícím chování i postavení jedince ve společnosti, protože jeho vzhled může vést k pocitům méněcennosti, souvisí s profesním a společenským úspěchem, včetně úspěchu v navazování sexuálních vztahů.

V každodenním boji proti infekcím a znečištění je naše pokožka v první frontové linii! Potřebujeme ji tedy chránit a posilovat se zvláštní péčí. Když se tato ochrana poruší, ať už alergií, kousnutím hmyzem, popáleninami nebo jen extrémním počasím, naše pokožka potřebuje něžnou péči na posílení léčebného procesu, abychom se vyhnuli infekcím.

Suchá pokožka je velmi citlivá; kvůli nedostatečnému tvoření mazu se nejen kůže, nýbrž i vlasy jeví jako suché. Změny kůže zjišťujeme většinou v chladném ročním období, kdy se snižuje produkce mazových žláz. Povrch suché kůže je drsný, pokrytý jemnými šupinkami a má sklon ke vzniku malých trhlinek.

Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže.

Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži".

Předčasně se vyvíjí záhyby a vrásky, vrstvy kůže se ztenčují. Stav suché kůže vyžaduje již od časného mládí trvalou péči, aby se zabránilo stále se vyskytujícím zánětům a předčasnému stárnutí kůže.

Citlivost kůže vůči chemickým noxům (škodlivinám), především alkalickým mýdlům, roste. Vláčnost zrohovatělé vrstvy se rovněž ztrácí, což může vést k tvorbě vrásek.

Z mazu, z produktů rohovatění a z potu vzníká i přírozený faktor udržování vlhkosti (NMF) kůže. Pomocí této substance, která váže vodu, se voda zdržuje v rohové vrstvě a zabraňuje jejímu úbytku. Voda je rozhodující substancí pro vláčnost zrohovatělé vrstvy.

Je-li suchá kůže navíc zřídka mazána nebo používají-li se k péči nevhodné preparáty, jsou nežádoucí změny kůže jisté.

Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.

O svoji kůži pečovali lidé prakticky od Adama. Některé jejich recepty na krásu bychom bez obav mohli vyzkoušet i dnes, jiné nejsou právě nejlákavější. Tak či onak, malá procházka historií krásy bude jistě poučná i zábavná.

Velkými milovníky lázní a koupelí byli Řekové. Po lázni následovala masáž různými oleji, například z mandlí, datlí, ořechů, sezamu, myrhy, růže, kosatců, narcisů, granátových jablíček nebo šafránu. Masti se připravovaly z loje, vosku, terpetýnu, vepřového i husího sádla.

Lázeňství bylo populární i v Římě, kde se stavěly lázně veřejné. Návštěva takových lázní byla i společenská událost – kromě očisty zde lidé nalezli také příležitost k diskusi a filozofování. Lázně měly rovněž léčebný efekt. Lékaři často doporučovali pacientům střídavé koupele v horké a studené vodě, masáže a vtírání olejů do kůže. Žádná vznešená Římanka nemohla ulehnout ke spánku bez pleťové masky na obličeji a krku. Mezi oblíbené přísady masek patřilo chlebové těsto a mléko. Ráno se maska omývala taktéž mlékem – buď kozím, a nebo po vzoru Kleopatry, mlékem z oslice.

V baroku se o všeobecnou hygienu mnoho nedbalo. Proto také tady bylo na denním pořádku používání voňavek, vonných bylin, koření, květů a pižmových kuliček. V období rokoka se péče o tělo propadla hluboko dolů. Francouzská královna Marie Antoinetta vyčítala dokonce jednomu svému šlechtici, že si čistí zuby a koupe se. Časté mytí se totiž považovalo za známku kožní choroby.

Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou.

V zimě je pokožka výrazně citlivější než v létě, neboť v důsledku nižší vlhkosti vzduchu se snižuje i obsah vlhkosti ve zrohovatělé vrstvě a dochází ke zvýšenému vysychání pokožky. Suchá pokožka je obzvlášť ohrožena. Má sklon reagovat citlivě, neboť bariéra zrohovatělé vrstvy je schopna plnit svou funkci pouze tehdy, pokud je dostatečně zásobována vlhkostí.

U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období.

Dbejte na to, abyste používali vhodné čisticí výrobky, které pokožku dále nevysušují a nedráždí. Alkalická mýdla jsou nevhodná, protože posunutím hodnoty pH kůže narušují fyziologické podmínky a vedou tak ke snížení bariérové funkce kůže. Z aktivních substancí jsou k dispozici alkalická mýdla, syndety, emulze nebo čisticí oleje.

Ke koupelím se doporučují koupelové oleje, přičemž se doporučují koupele ve vrstvách. Takto označujeme koupele, při kterých se ošetřující prostředek dává přímo do vody. Na povrchu vody výrazně rozpoznáváme plovoucí film oleje, případně takzvaná "mastná oka". Tyto koupele zanechávají mastný film na pokožce a tím jsou zvlášť účinné. Koupelové pěny a jiná pokožku vysušující opatření (natírání roztoky s obsahem alkoholu, např. Alpa apod.) byste se měli vyvarovat.

Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat.

Podkoží (subcutis) - ochranný polštář a zásobárna. Škára (dermis/korium) - síť vláken zajišťující tvar a pevnost. Pokožka (epidermis) - ochranný val vůči vlivům okolí.

Zrohovatělá vrstva sama působí jako ochranný pancíř proti mechanickým a tepelným vlivům. Přesto se pokožka chrání ještě více. Na zrohovatělé vrstvě leží povrchový film z potu, kožního mazu (sebum) a bakterií: Hydro-lipidový film, který je označován také jako ochranný kyselý plášť. Se svou mírně kyselou hodnotou pH 5 -5,5 má funkci "ochranného pouzdra". Dokáže omezeně neutralizovat zásadité a kyselé látky, a chrání tak pokožku před poškozením.

Střední vrstvu kůže tvoří škára (korium), která je tvořena různými typy vazivových vláken spojených tmelovou substancí. Tato vrstva rozhoduje o pružnosti, mechanické odolnosti a pevnosti kůže. Její vlastnosti mají vliv na vznik vrásek, které jsou projevem stárnutí kůže. Její součástí jsou cévy, nervová zakončení, díky kterým jsme schopni vnímat pocity, jako je teplo, chlad a bolest, ve škáře jsou zanořeny potní a mazové žlázy, nehty a vlasy.

Take care about yourself. Here is useful health tips for you.