OLIGODENDROGLIOM(WHO II)
Oligodendrogliomy
Definice
Difúzně rostoucí nádor, který je tvořen buňkami, které
se morfologicky odpovídají oligodendrogliím.
Četnost
V USA se oligodendrogliomy vyskytují u 0,3 případů ze 100 000 lidí.
V Norsku v přehledu Národního registru nádorů se oligodendrogliomy objevuje
ve 4,2 % ze všech primárních mozkových nádorů.
Distribuce dle věku a pohlaví
Většina oligodendrogliomů vzniká v dospělosti. Nejvyšší incidence je
v 5. a 6. deceniu. Asi 6 % nádorů se objevuje v dětství, nejvíce kolem
10. roku věku. Ve výskytu mírně převažují muži.
Lokalizace
Nádory vznikají převážně v bílé hmotě mozkových hemisfér. Frontální
lalok je postižen u 50- 65 % pacientů. Někdy se nádory objeví v mozečku,
mozkovém kmeni a míše. Byly také zaznamenány oligodendrogliomy v měkkých
plenách.
Prognóza
Průměrná doba přežití pacientů po operaci je 3- 5 let bez ohledu na
histologický grading nádoru. Oligodendrogliomy lokálně recidivují. Nádor
může malignizovat, ale tato transformace je mnohem méně častá než u
difúzních astrocytomů.
Histologie Oligodendrogliomy jsou málo buněčné monomorfní gliomy.
Oblasti se zvýšenou celularitou tvořící ohraničené uzly se mohou objevovat
u dobře diferencovaných nádorů. Mitotická aktivita je obecně nízká.
Nádorové buňky jsou edematózně zduřelé s kulatým jádrem, které je poněkud
větší než jádra normálních oligodendrocytů, vykazuje zvýšenou denzitu
chromatinu a je uloženo centrálně se světlou až prázdnou cytoplazmou
v okolí. Některé oligodendrogliomy obsahují nádorové buňky, které se
podobají malým gemistocytům. Mají excentricky uložené jádro a bývají
pozitivní na GFAP. Tyto buňky jsou označovány jako minigemistocyty nebo
mikrogemistocyty. Důležitým histologickým rysem je přítomnost mikrokalcifikací,
které se objevují ve vlastním tumoru, ale také v okolní mozkové tkáni,
zvláště v kůře. Někdy se objevují ložiska extracelulárního mucinu, případně
s tvorbou mikrocyst. Charakteristická pro oligodendrogliomy je poměrně
hustá síť kapilár, které se větví podobně jako výběžky ostnatého drátu.
V některých případech má kapilární stroma tendenci rozdělovat nádor
na lobuli.
Pokud nádory infiltrují kůru, objevují se perineurálně a perivaskulárně.
|