MENINGEOM (WHO I)
Nádory mozkových obalů

Definice

Nádory tvořené nádorovými meningotelovými buňkami.

Četnost
Tvoří 13- 26 % primárních intrakraniálních nádorů. Malé nádory nemusí vytvářet žádné příznaky celý život a mohou být zjištěny až při pitvě. U neurofibromatózy typu 2 se nacházejí vícečetné meningeomy a existují i rodiny s hereditární predispozicí pro meningeomy.

Distribuce dle věku a pohlaví
Jsou nejčastější ve středním věku a u starších pacientů. Nejčastěji se objevují v 6. a 7. deceniu. Mohou se však objevovat i u dětí. Častější jsou u žen(muži:ženy 2:3).

Lokalizace
Většina meningeomů vzniká intrakraniálně. Může se objevovat také v oblasti orbity a intervertebrálně. Většina meningeomů je lokalizována nad mozkovými hemisférami, často v úzké spojitosti s falx cerebri. Další místem, kde se poměrně hojně nacházejí jsou sulcus olfactorius, okraj sfenoidální kosti, paraselární oblast, okolí optického nervu, oblast skalní kosti, tentorium cerebelli, zadní jáma.
Meningeomy míšní jsou nejčastější v torakální oblasti. Atypické a anaplastické meningeomy bývají v oblasti falxu a laterálně od konvexity mozku. Maligní meningeomy mohou metastazovat do plic, pleury, skeletu a jater.

Prognóza
Je velmi dobrá, ale jsou možné recidivy. V jedné sestavě se uvádí, že 20 % kompletně odstraněných benigních meningeomů recidivovalo v průběhu 20 roků.
Benigní meningeomy recidivují asi v 7- 20 %, atypické v 29-38 % a anaplastické v 50-78 %. Pro předpověď recidiv se používají proliferační markery.

Histologie
Pleomorfní buňky a mitózy jsou známky agresivnějšího chování nádoru.
Nejčastější histologické typy jsou:

Meningoteliomatózní meningeom
Nádorové buňky tvoří lobuli, které jsou obklopeny tenkými septy kolagenu. Uvnitř lobulů vytvářejí nádorové buňky syncytium vzájemně propletených buněk. Odpovídají normálním buňkám, které nacházíme v pavoučnici. Mají oválná jádra s jemným chromatinem. Někdy dochází k cytoplazmatickým protruzím do jader. Mohou být přítomny vírovité struktury a psamomatózní tělíska

Fibrózní(fibroblastický) meningeom
Nádor je tvořen protáhlými buňkami vzhledu fibroblastů. U fibrózního meningeomu tvoří nádorové buňky široké svazky s různým množstvím interfascikulárního či intrafascikulárního kolagenu a retikulinových vláken.

Tranzicionální(smíšený) meningeom
Histologický obraz odpovídá přechodu mezi meningoteliomatózním a fibrózním meningeomem. Vírovité uspořádání buněk je nápadné a častá jsou psamomatózní tělíska.

Psamomatózní meningeom
Takto je označen meningeom s velkým množstvím psamomatózních tělísek. Nádorové buňky mají tranzicionální vzhled s vírovitým uspřádáním. Tyto nádory se charakteristicky objevují v hrudní oblasti míchy, obvykle u žen středního věku.

Atypický meningeom(WHO II)
Byl definován jako nádor, ve kterém se objevuje několik následujících rysů: časté mitózy, zvýšená celularita, malé buňky s vysokým nukleoplazmatickým poměrem a s prominujícími nukleoly a ložiska nekrózy. Jiné definice zahrnují přesnější kritéria, kde atypické meningeomy jsou charakterizované jako nádory se zvýšenou celularitou a nejméně s 5 mitózami v 10 zorných polích.

Anaplastický(maligní) meningeom(WHO III)
Meningeom vykazující histologické rysy zřetelné malignity s vystupňovanými rysy uvedenými u atypického meningeomu. Cytologický obraz vykazuje známky malignity a také mitotický index je vysoký.
U tohoto meningeomu musí být přítomny znaky výrazné anaplázie nebo metastázy.

Kromě těchto variant se vyskytují další, např. angiomatózní , mikrocystický, sekretorický, světlobuněčný a chordoidní meningeom, meningeom bohatý na lymfoplazmocyty a metaplastický meningeom.