Základem "ženských nemocí" je role oběti, ve které se mnoho žen nalézá nebo se v ní vidí. Mnoho žen má často pocit - více než muži - že život se jim prostě pouze "děje", že je potkává něco zvenčí, čemu se potom bez řečí a bezbranně poddávají. Pokud málo dbáme na vlastní osobnost, pokud jsme si (zatím) nevybudovaly žádný respekt před velikostí své osobnosti a vlastní duše, pohřbíváme tím harmonii, vyváženost, sílu a následně také svoje zdraví. Pokud se na základě vlastní vnitřní nejistoty vážeme na vnější věci a dostáváme se tak do určité závislosti, vytváříme si tím zároveň základ pro budoucí možné onemocnění. Pokud odmítáme odpovědnost za svůj život a svoje zdraví (vědomě nebo ne), může i tento postoj působit negativně. Pokud se nenacházíme ve svém Středu, vypadáváme také ze svého vnitřního i vnějšího, duševního i tělesného zdraví.
Přechod (klimakterium) je vlastně obdobím pozvolného vyhasínání cyklické hormonální aktivity vaječníků. Základ většiny problémů pak tkví v tom, že ženské tělo je "nastaveno" na pravidelně se opakující, cyklický přísun pohlavních hormonů - estrogenů, gestagenů, ale v malé míře i "mužského" pohlavního hormonu testosteronu. Právě okolo 50 let věku si však většinou tělo vše "rozmyslí". Vaječníky pracují stále méně pravidelně, vydávají do oběhu krevního stále méně pohlavních hormonů. Tělo, které po dlouhé roky pracovalo docela spolehlivě, začne najednou stávkovat. Je to celkem logické - pohlavní hormony zasahují více či méně do většiny řídících funkcí těla. Přechod může začít docházet k poruchám menstruačního cyklu. Ten může být nepravidelný, menstruace trvají různě dlouho a mají různou sílu. S postupem času se pak menstruace úplně zastavuje, dochází k menopauze. Kolísající hladiny hormonů vedou k pocitům horka, návalům, slabostem. Mnohdy se objevuje kolísání krevního tlaku, provázené bolestmi hlavy, nebo pocity malátnosti. U některých žen se s přechodem začne zcela náhle měnit kvalita kostí - dochází k úbytku kostní hmoty, která vede zpočátku k osteopenii, poté i k osteoporóze. Klimakterické potíže jsou pak také příčinou častých návštěv u lékaře. Ten si však ne vždy ví rady. Problematika přechodu je velmi složitá, zabíhá do mnoha medicínských oborů. Mimo to je léčba přechodových obtíží zdlouhavá, náročná. A ne vždy je nějaký efekt léčby vidět. Důsledkem je pak to, že žena s přechodovými obtížemi dostane tzn. hormonální suplementaci - tabletky, injekce či náplasti, obsahující potřebné dávky hormonů. Hormonální suplementaci má ale svá úskalí:
- ne vždy je nasazená dávka hormonů dostačující;
- ne všechny typy synteticky vyráběných hormonů jsou bez výraznějších vedlejších účinků;
- některé ženy tuto hormonální suplementaci nemohou brát - jde zejména o ženy se stavem po opakovaně prodě-lané hluboké žilní trombóze či po plicní embolii, dále o ženy s již rozvinutou ischemickou chorobou srdeční a o ženy kontrolované pro obtíže s prsy.
|
