![]() |
Gustav Meyrink 1868 - 1932 mystik a spisovatel |
| �ivot | Narodil se jako neman�elsk� d�t� n�meck� here�ky Marie Meyerov� a w�rtenbersk�ho ministra, pro�il
velmi krut� ml�d� v Mnichov� a Hamburku.
Od roku 1884 �il v Praze, kde si se spole�n�kem otev�el bankovn� d�m za pomoci pen�z pouk�zan�ch mu v den plnoletosti otcem. Roku 1891 spoluzalo�il a p�edsedal l�i "U Modr� hv�zdy", odbo�ce teozofick� spole�nosti, jej�mi� �leny postupn� byli i Julius Zeyer, Emanuel z Le�ehradu a Karel Weinfurter. V t�to dob� z�sk�val znalosti z parapsychologie a okultismu, z d�jin tajn�ch spolk� a ��d�... Jako spisovatel satirick�ch pov�dek a �asopiseck�ch �l�nk� si proti sob� po�tval mocn�, kte�� se ho pokusili zni�it. Byl zat�en a obvin�n, �e sv� klienty okultn�mi praktikami nutil k nev�hodn�m finan�n�m transakc�m. Vina mu sice nebyla prok�z�na, ale existen�n� byl zni�en. Proto opustil v roce 1904 Prahu natrvalo. Po zast�vk�ch ve V�dni, Mnichov� a Montreux se usadil a do sv� smrti v roce 1932 tvo�il ve Starnbergu. Prahu nav�t�vil pouze dvakr�t, ale o to v�ce se k n� vracel ve sv�m d�le. |
| d�lo | Sv�m rom�nem "Golem" (1915), kter� v kr�tk� dob� vy�el t�m��
ve �tvrtmilionov�m n�kladu, se stal velmi �sp�n�m spisovatelem, ale
z�jem o jeho d�lo n�hle opadl a Meyrink se ocitl v b�d�.
Napsal �adu mystick�ch rom�n�, kter� jsou vskutku prvot��dn� literaturou inicia�n�.
|
| jak� p��nos maj� Meyrinkovy rom�ny | Na �vod je nutno poznamenat, �e ani s�m Meyrink p�i psan� sv�ch rom�n�, kde neust�le opakoval stejn� motivy, nev�d�l, �e co p�e s pomoc� intuice, pozd�ji shled� na sv� cest� jako skute�nost! S�m v mnoha sm�rech netu�il skute�n� dosah sv�ho d�la... a teprve postupn� si uv�domoval, co v�e napsal.
Cena Meyrinkov�ch rom�n� je v tom, �e lid� s podobn�mi z�itky, objevili v rom�nu zrcadlo sv�ho pro��v�n� a zjistili, �e to, o �em p�em��l�, co se jim st�v�, nen� projevem ��lenstv�, ale naopak du�evn�ho zdrav�. Ka�d� v�pov�� mystika je ryze individu�ln�, proto je tak t�k� oslovit lidi na obecn� rovin�. Mystikov� jsou k obdivu, ale ne k napodobov�n�. Nelze je napodobit, proto�e ka�d� �lov�k kr��� sv�m vlastn�m zp�sobem za vy���m pozn�n�m. Mnoz� �ten��i si s p�ekvapen�m nad rom�ny G. Meyrinka uv�dom�, �e jsou na zku�enostn� �rovni hlavn�ch hrdin� rom�nu. �lov�k ani nemus� v�d�t, �e do�el c�le. Jeho zku�enost se mu zd� v�edn�. P�i �ten� Meyrinkov�ch rom�n� se autor st�v� mystick�m pr�vodcem a sna�� se krom� jin�ho ��ct: uvid� a pozn� mnoh�, nebude to sen, ale st��zliv� skute�nost, a p�ece to lidem nesd�l�. Tv� �sta budou bezmocn�, nenajde� dostatek slov ani tvar� a barev, kdybys snad cht�l tot� nakreslit nebo vytesat. Meyrinkovy rom�ny jsou p�epln�ny alegoriemi. Proto odhalen� toho, co je skryto v analogi�ch je, d� se ��ci, nekone�n�, proto�e co autor vypsal z�m�rn�, je dopl�ov�no z�konit� alegoriemi, je� se objevuj� ne�ekan�, jako d�sledek dal��ho �ten��ova p�em�t�n�... T�m p�dem je Meyrink�v rom�n nekone�n�m zdrojem inspirace. |
| zaj�mavosti | Kdy� se Meyrink usadil ve Starnbergu, mnichovsk�m m�ste�ku
na b�ehu stejnojmenn�ho jezera, kde m�l mal� d�m, p�ek�el mu ve
v�hledu na jezero statn� dub na pozemku jeho souseda, kter� se nedal
p�emluvit k tomu, aby jej sk�cel. Meyrink �dajn� evokoval element�rn�ho ducha, kter� zp�sobil bou�i, ale ta srazila jen jednu v�tev z tohoto dubu. Tehdy pr� odjel do Mnichova prostudovat si n�jak� magick� grimo�ry a kr�tce potom, co se vr�til, byl dub pry�. P�es noc zmizel a nikdo nebyl s to vysv�tlit, jak se to stalo. Jen �lov�k, kter� brzy r�no rozv�el ml�ko, tvrdil, �e potkal jak�ho si mu�e ve st�edov�k�m od�vu, kter� na voze s potahem odv�el roz�ezan� strom. [1] |
|
Meyrink v �l�nku "magie ve sp�nku" p�ipom�n� star� v�rok, �e zav�e-li pozemsk� �lov�k o�i, otev�e je �lov�k duchovn�. Od ml�d� m�l pocit, �e prameny magick� moci a pozn�n� jsou pono�eny hluboko v propasti sp�nku. "Tam je pevn� bod ve "vesm�ru", o kter� m��e b�t op�ena Archimedova p�ka, aby mohly b�t hv�zdy vyvedeny ze sv� dr�hy." Ale je to t�k�, p�ipom�n� Meyrink. Z deseti p��pad� v dev�ti neusp�je. Popsal ale na uk�zku jeden p��pad, kter� se mu povedl.
"Jednoho ve�era - v Praze asi v roce 1895 - jsem ulehl s p�edsevzet�m odebrat se b�hem sp�nku "duchovn�" do osobn� mi nezn�m�ho bytu m�ho p��tele mal��e Artura z Rimay (nebo se tam p�en�st), s n�m� jsem se tehdy �asto st�kal, a kter� se podobn� jako j� sna�il, a to horliv�, p�ij�t na kloub metafyzick�m probl�m�m. Cht�l jsem v jeho pokoji (tak jsem si alespo� umi�oval) prov�st na d�lku �hozy hol�. Pro tento ��el - p�esn�ji �e�eno: abych mohl autosugesc�, kterou jsem d�val, l�pe imaginovati - vzal jsem si do postele vych�zkovou h�l a sna�il jsem se s n� usnout. M�l jsem zku�enost, chci-li my�lenku pevn� dr�et, mus�m uklidnit tep srdce. Je to mo�n� prov�st snadno oklikou p�es dech a s usm�rn�n�m citu. Podporov�n "n�hodou" byl jsem schopen okam�it� usnout. N�sledoval kr�tk�, hlubok�, zcela bezesn� sp�nek, podobaj�c� se t�m�� bezv�dom�. N�hle mne po�al dusit p��mo bl�zniv� pocit strachu, a asi po deseti minut�ch jsem se probudil. Le�el jsem ve studen�m potu a srdce mi bilo tak mocn�, �e jsem z�pasil se zadu�en�m. P�itom jsem m�l zvl�tn� vnit�n� jistotu, �e se pokus poda�il. Pohl�dl jsem na hodiny zapamatoval si �as. Pak jsem se je�t� po cel� hodiny sna�il dop�dit n�jak�ch vzpom�nek, kter� by mi daly pokyn, jak a kter�m zp�sobem jsem p�sobil na d�lku. V�e bylo pono�eno v neproniknuteln� tm�. "Hlavn� bod jsem podle toho na�el," �ekl jsem si. Nemohl jsem se do�kat dne, jak jsem byl zv�dav. Kolem des�t� hodiny dopoledne jsem jako oby�ejn� nav�t�vil sv�ho p��tele. ��hal jsem, nebude-li vypr�v�t. Mluvil o v�em mo�n�m, jen ne o n�jak�m druhu no�n�ch z�itk�. Po chv�li jsem se v�hav� zeptal: "Nezd�lo se ti dnes v noci n�co zvl�stn�ho nebo tak...?" "To jsi byl ty?" p�eru�il mne ihned p��tel. Nechal jsem jej vypr�v�t, ani� jsem jej slovem p�eru�il: "Dnes v noci kr�tce p�ed jednou hodinou (�as souhlasil s m�m)jsem se n�hle probudil, upozorn�n siln�m �ramotem ve vedlej�� m�stnosti. Zn�lo to tak, jakoby n�kdo tloukl v rytmick�ch intervalech cepem na st�l. Kdy� hluk byl st�le siln�j��, rozsv�til jsem a vysko�il z postele a sp�chal tam. Jakmile se rozsv�tilo, hned jsem vn�mal, �e �ramot m� jin� zvuk. Byl st�le je�t� velmi siln�, m�l v�ak vzd�len� zn�n� jako ozv�na. �dery p�ich�zely od velk�ho stolu, kter� st�l uprost�ed m�stnosti. Nebylo vid�t nic neoby�ejn�ho. Po n�kolika minut�ch p�i�la m� matka a star� hospodyn� s hr�zou dovnit�. Tak� je probudil hluk ze span�. Myslely, �e se tam n�kdo vloupal. Po chv�li �ramot zesl�bl a kone�n� �pln� ustal. Vrt�ce hlavami jsme si zase lehli." Takov� byla zpr�va m�ho p��tele Artura z Rimay. �ije dnes ve V�dni a m��e kdykoliv potvrdit, �e to, co jsem napsal, se zakl�d� na pln� pravd�. "Pro� jsi to nevypr�v�l s�m od sebe? Pro� jsi �ekal, a� jsem t� - ov�em s jak�msi v�h�n�m - k tomu p�im�l? Je to p�ece dost podivn�" t�zal jsem se. "Mohu si to nyn� jen tak vysv�tlit," odpov�d�l v�hav�, "�e siln� dojem, kter� ve mn� z�itek vzbudil, podivn� pominul b�hem n�sleduj�c�ho sp�nku. Skoro bych mohl ��ci, �e jsem to v�e snad jen snil - tak ohromn� vzd�leno vid�m to nyn� p�ed sebou, kdybych o tom pr�v� p�ed n�kolika hodinami nemluvil u sn�dan� se svou matkou. �ekni, p�ivedl jsi skute�n� toto stra�idlo k �innosti p�soben�m napjat� v�le na d�lku?" Jako d�kaz jsem mu podal l�stek, na kter�m jsem je�t� v noci zkr�cen� napsal v�e, co jsem podnikl. Jakkoliv podivuhodn�m bylo toto dobrodru�stv� samo o sob�, je�t� v�znamn�j�� byla pro mne okolnost, �e tak podivn� jinak utkv�la v pam�ti m�ho p��tele, ne� by se mu snad stalo p�i n�jak�m v�edn�m z�itku. Norm�ln� by se mohlo m�t za to, �e ji� vzhledem k sv� zvl�tnosti by se musel je�t� v�ce vr�t do pam�ti. Pozd�ji jsem mohl v podobn�ch p��padech a zvl�t� p�i duchovn� mediumistick�ch sezen�ch zjistit, �e magick� ud�losti byly v�dy v pam�ti m�lce zako�en�ny a projevovaly snahu se rychle rozpt�lit." [2] | |
| Meyrinkovo pojet� "bd�n�" | V Meyrinkov� Zelen� tv��i ��k� mistr sv�mu ��ku:
"B�ti bd�l�m znamen� v�e. O ni�em nen� �lov�k tak pevn� p�esv�d�en, jako o tom, �e bd�; a p�ece ve skute�nosti jest chycen v s�ti, kterou si s�m utkal ze sp�nku a snu. ��m hust�j�� je tato s�, t�m mocn�j�� bude sp�nek. Kdo� jsou do n� zapleteni, to jsou sp�c�, kte�� kr��ej� �ivotem jako dobytek na jatky, tup�, lhostejn� a bezmy�lenkovit�... Domn�vaj� se, �e bd�, ale co se domn�vaj� pro��vati, jest ve skute�nosti snem, p�esn� p�edur�en�m, i v nejmen��ch podrobnostech a neovlivn�n�m jejich v�l�... B�ti bd�l�m jest v��m." |
| To, co naz�v�me slovem pozn�n�, znamen� pou�en� o funkci ur�it�ho mechanismu a z�rove� opu�t�n� myln�ch p�edstav. C�lem mystiky je dosa�en� zvl�tn�ho druhu jistoty, kde kon�� strach, o�ek�v�n�, nedoch�z� k ��dn� senzaci, ale pouze k ostr�mu vid�n� sv�ta kolem. Lze to nazvat bd�lost�. A v okam�iku naprost�ho zti�en� se tato bd�lost zm�n� v nepopsatelnou zku�enost velk�ho sv�tla. Tyto popisy jsou subjektivn� a znamenaj� nakouknut� za roh trojrozm�rn�ho sv�ta. | |
| Meyrink�v pohled na kauzalitu |
"To, co se n�m zd� b�t p���inou, je v podstat� pouze - p�edzv�st�. Pust�m-li zde tuto tu�ku, spadne na zem. �e upu�t�n� je p���inou p�du, a� v��� gymnazista, j� tomu nev���m. Upu�t�n� je prost� neklamnou p�edzv�st� p�du. Ka�d� ud�lost, po kter� n�sleduje jin�, je jej� p�edzv�st�. P���ina je n�co naprosto jin�ho. My se ov�em domn�v�me, �e je v na�� moci vyvolat n�jak� ��inek, ale jto neblaze myln� �sudek, kter� n�m d�v� st�le pohl�et na sv�t ve fale�n�m sv�tle. Ve skute�nosti je to jedna a tat� tajupln� p���ina, kter� d�v� tu�ce spadnout a mne p�ed t�m svedla, abych ji upustil.
N�hl� zm�na my�len� �lov�ka a zem�t�esen� m��e m�t zajist� stejnou p���inu, ale �e by jedno bylo p���inou druh�ho, je naprosto vylou�eno, t�eba�e se to "zdrav�mu" rozumu zd� tak pravd�podobn�. Prvn� je pr�v� tak ��inkem jako druh�; nikdy nevyvol�v� jeden ��inek druh�; m��e b�t, jak ji� bylo �e�eno, p�edzv�st� �et�zu ud�lost�, ale tak� ni��m jin�m. Sv�t, ve kter�m �ijeme, je sv�tem ��ink�. ��e prav�ch p���in je skryta; pada��-li se n�m proniknout a� tam, budeme moci �arovat." |
| o vnit�n�m �lov�ku
dal�� pozn�mky k vnit�n�mu �lov�ku |
Meyrink si dva roky p�ed svou smrt� poznamen�v� do den�ku:
"Dnes 7. srpna 1930 v 10 hodin dopoledne - po dlouh� a strastipln� noci spadly mi n�hle jakoby �upiny z o�� a nyn� v�m, co ve skute�nosti je ��elem ve�ker�ho byt�. J�gou se nem�me sami zm�nit, n�br� m�me jaksi vytvo�it jednoho Boha - nebo k�es�ansky �e�eno: "Nem�me Krista n�sledovat, n�br� sejmout jej z k��e!" Star�ho mu�e, kter�ho vid�m ve velik� vzd�lenosti, m�m korunovat a obl�ci v purpur a u�init jej p�nem sv�ho �ivota. Vid�m jej nyn� tak� korunovan�ho a v �erven�m pl�ti. ��m je dokonalej��, t�m d��ve mi m��e pomoci a tak� pom��e. On je tedy pak adeptem a na tom mohu vz�t pod�l do t� m�ry, a� se jednou se mnou spoj� a splyne se mnou, nebo v j�dru s m�m vlastn�m J�. On bude r�st, j� pak budu mizeti - to je smysl �e�i Jana K�titele... Dosud bylo nespr�vn�m a p���inou m�ho utrpen�, �e jsem to v�e jasn� nev�d�l a �e jsem myslil: "J�" bych se musel zdokonalit - mne a nikoliv jeho. Tantrick� cvi�en� jsou tedy jako ve�ker� askeze fale�n�, vedou do propasti a jsou vlastn� �ernou magi�. Nyn� tak� v�m, pro� star� mu� byl v�dy tak nehybn� jako obraz. Pr�v� proto, �e jsem pracoval na sob� a nikoliv na n�m. Hloup� Bo Yin Ra p�edstavoval si to tak, jako bychom museli v�e, co nalezneme takov�ho druhu, jaksi spolknout a z toho se �ivit. Pr�v� obr�cen�! Sta�ec je tedy Kristus a my jej mus�me uvolnit a u�init mocn�m - pak teprve m��e konat z�zraky. Kon�n� z�zrak� p�ech�z� na n�s teprve pak, a� je odstran�na tato schizofrenie a nemoc ducha a my budeme jaksi vs�ti. Ku p��kladu sv�tice z Konnersreutu by musila toho, koho vid� trp�t, sna�it se duchovn� uvolnit m�sto v�dy spolutrp�t s n�m! Jde tedy neust�le v kruhu dokola... V�echny tyto poznatky bych vlastn� m�l nyn� zpracovat ve form� rom�nu. Bylo by to jist� nejzaj�mav�j�� t�ma. Snad se dnes zm�n� na�e pom�ry, �e budu moci kone�n� pracovat, jak bych cht�l. Nemohu ov�em pova�ovat za omyl to, co jsem b�hem sv�ho �ivota v j�ze podnikl a u�inil. Mysl�m, �e takov� �innosti jsou nutn�, abychom poznali to, co se stalo dnes, 7. srpna, jasn�m." Rom�n ji� nenapsal |
| o �ivotech p�ed �ivotem (?) | Golem:
"Kruh namodral�ch z���c�ch postav, jen� v�s obklopoval, byl �et�z zd�d�n�ch "j�", je� ka�d� z matky zrozen� s sebou vle�e. Du�e nen� nic jedine�n�ho - ona se j�m teprve m� st�t a tomu se ��k� nesmrtelnost... vy v sob� nos�te du�evn� zbytky mnoha tis�c p�edk�... u ka�d�ho tvora je tomu tak." |
|
B�l� dominik�n:
otec pou�uje Christofera, �e �lov�k �ije pro zdokonalen� du�e a tvo�� jakoby byl nesmrteln�m, tak�e se do�ije dne, kdyby to m�lo b�t po tis�ci letech, �e jeho c�le se uskute�n�. Ne� otec zem�e, p�ipom�n� Christoferovi, �e m�l �t�st� v synovi, kter� jde po mystick� cest�, proto�e: "m� t�lo obsahuje p��li� mnoho prvk�, k jejich� alchymistick� prom�n� nedost�v� se mi sil. Kdyby nebylo tebe, synu m�j, musel bych se vr�tit, abych v nov�m pozemsk�m byt� dokon�il p�eru�enou pr�ci... Aby zabr�nili n�vratu, d�vali kn�� a kr�lov� star�ho Egypta sv� t�la balzamovat." | |
| zdroje | [1] Milan Nakone�n�: Magie v historii, teorii a praxi
[2] Franti�ek Ro�ek: Gustav Meyrink - mystik |