Situace ve sv�t�
V rozvinut�ch demokraci�ch je ji� �adu let kladen velik� d�raz na aktivity nevl�dn�ch organizac�, p�edev��m proto, �e skupiny, laici odborn�ci v tomto sm�ru anga�ovan� maj� bezprost�edn� kontakt s c�lov�mi skupinami, na ne� je jejich �innost orientov�na. To je v�sledku k jasn�mu stanoven� priorit a k efektivn�mu vyu��v�n� fond�.
C�lov� skupiny
K dosa�en� efektivity pr�ce je t�eba, aby ur�it� specifick� organizace m�la jasn� definov�ny sv� priority a c�lov� skupiny, na n� se zam��uje. Dnes ji� obsoletn� v�raz rizikov� skupiny /obsoletn� proto, �e v�zkumy potvrzuj� ten fakt, �e z hlediska mo�nosti infekce HIV nejsou rizikov� skupiny lid�, ale chov�n�/ nemus� nutn� korespondovat s vymezen�m t�chto skupin c�lov�ch.
Existuj� tedy organizace zac�len� na homosexu�ln� men�inu, na lidi HIV pozitivn� a AIDS nemocn�ch, na pomoc dosp�vaj�c�ch, drogov� z�visl�ch, osob�m �iv�c�ch se sexem apod. Obvykle jejich program nespo��v� v�lu�n� v prevenci HIV/AIDS, c�le b�vaj� �ir�� a respektuj� i soci�ln� kontext, kter� m��e podmi�ovat rizikov� chov�n�. Jako p��klad zde m��e slou�it takov� n�pl� �innosti, kter� je zam��ena na pomoc dosp�vaj�c�m tak, aby nebyli nuceni obstar�vat si prost�edky na ob�ivu, eventu�ln� na drogy, jsou-li nav�c z�visl�mi, prostituc�. Poskytnut�m z�zem� a snahou naj�t jim zam�stn�n� lze omezit nebezpe�� rizikov�ho chov�n�. Je nab�ledni, �e podobn� programy b�vaj� finan�n� n�ro�n�.
Soci�ln� marketing
K jasn� definici pot�eb jednotliv�ch c�lov�ch skupin je nezbytn� m�t ur�itou p�edstavu o jejich skute�n�ch pot�eb�ch a �ir��ch spole�ensk�ch vazb�ch. V�dom� �i nev�dom� u��vaj� efektivn� organizace metod soci�ln� marketingu, kter� vych�z� z �zk�ho kontaktu mezi laiky, do p��slu�n� skupiny pat��c�mi, a odborn�ky, kte�� i pokud p��mo do dan� subkultury nepat��, maj� zku�enosti s vyhodnocov�n�m ��innosti konkr�tn�ch akc�. Z�kladn� tez� je hovo�it s lidmi, nikoliv o nich. Proto nap��klad organizace homosexu�ln�ch ob�an� jsou efektivn�j�� tehdy, kdy� jsou vedeny dob�e erudovan�mi takto orientovan�mi lidmi, organizace zab�vaj�c�ch se prostituuj�c�mi se �enami, pokud jsou vedeny pracovnicemi, kter� maj� bl�zk� kontakty s t�mto prost�ed�m apod. Tak se da�� identifikovat skute�n� pot�eby t� kter� skupiny i p��stupy, kter�mi dos�hnout ��douc� zm�ny chov�n� /sm�rem k m�n� rizikov�mu/.
Financov�n�
Je b�n�m standardem vysp�l�ch demokraci�ch, �e na jednotliv�ch projektech nevl�dn�ch organizac� participuje st�t, a to v n�kter�ch p��padech a� 100% ��ast�. Ve v�sledku to vych�z� obvykle levn�ji ne� z�izov�n� st�tn�ch instituc�, kter� maj� d�ky parkinsonovsk�m z�kon�m tendenci k byrokratick�m administrativn�m p��stup�m a existenci �per se�.
Posuzov�ny jsou p�edev��m o�ek�van� dopady re�lnosti projekt� a jejich spole�ensk� d�le�itost. Na n�kter�ch z nich st�t participuje nep��mo t�m, �e poskytne v�razn� da�ov� �levy sponzor�m, co� m� v�sledn� finan�n� efekt v jejich p��padn� motivaci.
Situace v �esk� republice
25. listopadu 1993 byla zalo�ena st�e�n� neform�ln� spole�enstv� organizac� s dne�n�m n�zvem F�rum nevl�dn�ch organizac�. Toto spole�enstv� sdru�uje nevl�dn�ch organizace �R, jejich� �innost je alespo� z ��sti zam��ena na problematiku HIV/AIDS a jejich� program nen� v rozporu s N�rodn�m programem boje proti AIDS �esk� republiky. P�ev�n� ��st t�chto organizac� je zam��ena na preventivn� aktivity a pomoc drogov� z�visl�m. Pouze program �esk� spole�nosti AIDS pomoc je p�ev�n� zam��en na p��mou pomoc HIV pozitivn�m a nemocn�m AIDS.
Financov�n� ze st�tn�ho rozpo�tu t�chto organizac� je v�ak nedosta�uj�c�. Legislativa, kter� by umo��ovala p��m� pod�l organizac� na financ�ch z rozpo�tu, a da�ov� motivace pro sponzory chyb�.
N�zk� incidence AIDS v �R p�sob� mal� z�jem ve�ejnosti a m�di� o tyto ot�zky. Zastupitel� samospr�v jednotliv�ch region� �esk� republiky problematiku HIV/AIDS podce�uj� !!!