Home page of dejepsivelkamorava

Deváté století bylo na Moravě a ve střední Evropě vůbec časem významných změn. Vše ale začalo ji� na konci 8. století, kdy� franský král Karel Veliký, pozdější císař, porazil Avary. Slované v Podunají, kteří byli do této doby zřejmě v područí Avarů, nebo alespoň jejich vazaly, velmi rychle vyu�ili situace a zahájili svoji vlastní cestu k samostatnosti. Zatímco Čechy jsou záhy Franky pova�ovány za území nále�ející říši, tak o Moravě toho a� do července 822 moc nevíme. Tehdy se toti� na sněmu ve Frankfurtu objevuje spolu s dalšími slovanskými kmeny i poselstvo Moravanů.

Okolo roku 830 sloučil Moravu a Nitransko (na dnešním Slovensku) moravský kní�e Mojmír, a to tak �e vyhnal z Nitry tamního kní�ete Pribinu. Tímto sjednocením vznikl základ státního útvaru, pro který se později v�ilo označení Velká Morava. Po rozdělení Franské říše se Morava dostává do zájmu východofranského krále Ludvíka Němce, který v roce 846 Mojmíra sesadil a na jeho místo dosadil Rostislava. Tím si zajistil Rostislavovu poslušnost, ale ta netrvala dlouho, proto�e u� roku 855 muselo proti Moravanům vytáhnout Ludvíkovo vojsko. Stejně jako tato první i další výpravy byly neúspěšné, a proto je více ne� zřejmé, �e Rostislavova pozice byla velmi pevná. Dokonce tak pevná, �e zasáhl do bojů o trůn mezi Ludvíkem a jeho synem Karlomanem a podporoval Karlomana.

Z důvodu, aby si svou moc ještě více upevnil, �ádal o zaslání kně�í na Moravu. Do té doby byla toti� Morava vpodstatě pohanská země a hrozilo stálé nebezpečí, �e to bude pro křesťanské státy, zejména pro Franskou říši, vítanou záminkou k dalším útokům. U pape�e Mikuláše I. ale Rostislav se svou �ádostí neuspěl, a tak se obrátil na byzantského císaře Michala III., který na Moravu poslal dva bratry – Konstantina (nám známější jako Cyril) a Metoděje. Ti zde od roku 863 prováděli misijní činnost, která se jim dařila i díky tomu, �e hlásali slovo Bo�í ve slovanském jazyce a písmu. Po několika letech rozhodli, �e svůj úkol splnili a vydali se přes Itálii domů. Cestou byli pozváni do Říma, kde pape� schválil jejich působení na Moravě, ale kde také záhy zemřel Konstantin. Metoděj si po čase cestu domů rozmyslel a vracel se na Moravu, ale tam u� začaly třenice mezi Rostislavem a jeho synovcem Svatoplukem, nitranským správcem, podporovaným Franky. Vše vyvrcholilo v roce 869 vpádem franských vojsk, bojem u „nevýslovné pevnosti Rostislavovy", jak je zapsána v dávných letopisech, zajetím Rostislava Svatoplukem a konečně franskou okupací Moravy. Rostislav byl předán Frankům a oslepen, Svatopluk jimi uvězněn a na Moravě vládli správci Engišalk s Vilémem tak, �e netrvalo dlouho a propukla zde revolta. Svatoplukovi se mezitím povedlo získat si u Franků důvěru a byl s franskou armádou vyslán uklidnit situaci. U „starého města Rostislavova", jak opět čteme v letopisech, se však spojil se slovanským vojskem a Franky drtivě porazil. V následujících letech pak ubránil svou zemi odra�ením franských protiútoků. V roce 873 se Metoděj, jmenovaný sice od pape�e panonským arcibiskupem, ale kvůli rozporům v církvi také po určitou dobu vězněný na popud arcibiskupů ze Salzburgu a Pasova, konečně vrátil na Moravu. Poté, co Svatopluk uzavřel s Ludvíkem Němcem dohodu o neútočení, začal své panství rozšiřovat na území Čech, Malopolska (jihovýchod dnešního Polska) a části Potisí (v současném Maďarsku). Mír se západním sousedem měl však negativní vliv na církevní zále�itosti, kdy� bavorští kně�í přicházející z franské říše na Moravu hlásat křesťanství nesouhlasili se slovanskou liturgií. Metoděj ovšem svoji činnost u pape�e obhájil.

Více info na

http://mas-dolnimorava.cz/prapredci/velka-morava

	Velká Morava
	Velká Morava Deváté století bylo na Moravě a ve střední Evropě vůbec časem významných změn. Vše ale začalo ji� na konci 8. století, kdy� franský král Karel Veliký, pozdější císař, porazil Avary. Slované v Podunají, kteří byli do této doby zřejmě v područí Avarů, nebo alespoň jejich vazaly, velmi rychle vyu�ili situace a zahájili svoji vlastní cestu k samostatnosti. Zatímco Čechy jsou záhy Franky pova�ovány za území nále�ející říši, tak o Moravě toho a� do července 822 moc nevíme. Tehdy se toti� na sněmu ve Frankfurtu objevuje spolu s dalšími slovanskými kmeny i poselstvo Moravanů. Okolo roku 830 sloučil Moravu a Nitransko (na dnešním Slovensku) moravský kní�e Mojmír, a to tak �e vyhnal z Nitry tamního kní�ete Pribinu. Tímto sjednocením vznikl základ státního útvaru, pro který se později v�ilo označení Velká Morava. Po rozdělení Franské říše se Morava dostává do zájmu východofranského krále Ludvíka Němce, který v roce 846 Mojmíra sesadil a na jeho místo dosadil Rostislava. Tím si zajistil Rostislavovu poslušnost, ale ta netrvala dlouho, proto�e u� roku 855 muselo proti Moravanům vytáhnout Ludvíkovo vojsko. Stejně jako tato první i další výpravy byly neúspěšné, a proto je více ne� zřejmé, �e Rostislavova pozice byla velmi pevná. Dokonce tak pevná, �e zasáhl do bojů o trůn mezi Ludvíkem a jeho synem Karlomanem a podporoval Karlomana. Z důvodu, aby si svou moc ještě více upevnil, �ádal o zaslání kně�í na Moravu. Do té doby byla toti� Morava vpodstatě pohanská země a hrozilo stálé nebezpečí, �e to bude pro křesťanské státy, zejména pro Franskou říši, vítanou záminkou k dalším útokům. U pape�e Mikuláše I. ale Rostislav se svou �ádostí neuspěl, a tak se obrátil na byzantského císaře Michala III., který na Moravu poslal dva bratry – Konstantina (nám známější jako Cyril) a Metoděje. Ti zde od roku 863 prováděli misijní činnost, která se jim dařila i díky tomu, �e hlásali slovo Bo�í ve slovanském jazyce a písmu. Po několika letech rozhodli, �e svůj úkol splnili a vydali se přes Itálii domů. Cestou byli pozváni do Říma, kde pape� schválil jejich působení na Moravě, ale kde také záhy zemřel Konstantin. Metoděj si po čase cestu domů rozmyslel a vracel se na Moravu, ale tam u� začaly třenice mezi Rostislavem a jeho synovcem Svatoplukem, nitranským správcem, podporovaným Franky. Vše vyvrcholilo v roce 869 vpádem franských vojsk, bojem u „nevýslovné pevnosti Rostislavovy", jak je zapsána v dávných letopisech, zajetím Rostislava Svatoplukem a konečně franskou okupací Moravy. Rostislav byl předán Frankům a oslepen, Svatopluk jimi uvězněn a na Moravě vládli správci Engišalk s Vilémem tak, �e netrvalo dlouho a propukla zde revolta. Svatoplukovi se mezitím povedlo získat si u Franků důvěru a byl s franskou armádou vyslán uklidnit situaci. U „starého města Rostislavova", jak opět čteme v letopisech, se však spojil se slovanským vojskem a Franky drtivě porazil. V následujících letech pak ubránil svou zemi odra�ením franských protiútoků. V roce 873 se Metoděj, jmenovaný sice od pape�e panonským arcibiskupem, ale kvůli rozporům v církvi také po určitou dobu vězněný na popud arcibiskupů ze Salzburgu a Pasova, konečně vrátil na Moravu. Poté, co Svatopluk uzavřel s Ludvíkem Němcem dohodu o neútočení, začal své panství rozšiřovat na území Čech, Malopolska (jihovýchod dnešního Polska) a části Potisí (v současném Maďarsku). Mír se západním sousedem měl však negativní vliv na církevní zále�itosti, kdy� bavorští kně�í přicházející z franské říše na Moravu hlásat křesťanství nesouhlasili se slovanskou liturgií. Metoděj ovšem svoji činnost u pape�e obhájil. Více info na http://mas-dolnimorava.cz/prapredci/velka-morava