Obratnik
Destove privolavace
Astronomicka prednaska
Mesic
Longreach je obec le��c� pr�mo na obratn�ku, a uplne tradicne jako bych tu pro�el dverma z tepla do zimy. Prvn� den, kdy jsem sem dorazil bylo je�te nejak�ch 36 stupnu, ale pres noc zaclo pr�et, a r�no bylo sotva 20. Od t� doby u� to bylo ka�d� vecer na tepl�ky, a s koup�n�m �lus, i kdyby bylo kde, jako �e stejne nebylo. Inu, hlavn�m �kolem ted bylo prodat co nejv�c pajdul�ku ne� doraz�m do Brisb�ne, a v m�rnej��m podneb� se prec jen l�p pob�halo po ulic�ch. V meste tu maj� jakousi Valhalu ovc�ku a pastevcu dobytka, co� nen� zrovna nic co by me pr�li� bralo, tak jsem se s temihle atrakcemi nezab�val. Do dal��ho v�kendu jsem zvolna dorazil a� do Charleville, kter� se aspon pro me uk�zalo mnohem zaj�mavej��. Na svou velikost m� tahle obec a� podivuhodne rozmanitou �k�lu atrakc�. Prvn� jsem zkontroloval meteorologickou stanici, kde mu�ete dvakr�t denne sledovat vypou�ten� povetrn�ch bal�nu. Pripomnelo mi to doby, kdy jsem jezdil se svetsk�mi po vlastech cesk�ch prod�vat bal�nky. Nekter�m z tech vet��ch moc nesch�zelo do meteorologick� velikosti. Ani jsme nenosili tak dukladn� ochrann� odevy jako m� predeps�no zdej�� balonovypou�tec. Zdej�� bezpec�ci musej� b�t dobre paranoidn�, kdy� sly�� slovo "vod�k", austral�ci si pod t�m toti� hned vybav� nukle�rn� bombu. Pokud se pamatuju, bal�n s vod�kem kr�pne od cigarety jenom o neco hlasiteji ne� kdyby v nem byl jen vzduch. Tlum�tka na u��ch by asi p�novi byly v pr�pade exploze u�itecnej��. Behem dne jsem se zajel pod�vat k parku, kde jsou vystaveny zbytky vyn�lezu, kter� zde pred lety ne�spe�ne vyzkou�eli. Gener�tory vzdu�n�ch v�ru, kter� mely privol�vat d�t. Charleville m� toti� jednu z nejmen��ch oblacnost� a nejni��� sr�ky Queenslandu. Gener�tory tenkr�t nefungovaly, ale dne�n� generace m� v�c dumyslu, a m�sto bojov�n� s pr�rodou si vymyslela, jak zdej�� pocas� vyu��t ve svuj prospech. Hned vedle meteorologick� stanice je dnes v provozu a ve v�stavbe "Skywatch", dalo by se to nazvat "Astronomick� park". Koupil jsem si l�stek na nocn� predn�ku a civen� do dalekohledu u� odpoledne, a jel se je�te pod�vat na z�kladnu l�taj�c�ch doktoru. Maj� tady u n� jak�si mal� samoobslu�n� muzeum, kde si s�m n�v�tevn�k vhod� do kasicky $2,50 a s�m si precte vysvetlivky, pust� video, atd. Maj� tam taky radiostanici z roku 54, kter� se tu pou��valy na vzd�len�ch farm�ch. Nejspolehlivej��m zdrojem elektriky k n� bylo �lapac� dynamo. Zaj�mav� je taky syst�m l�k�rny, kterou meli osadn�ci na vzd�len�ch farm�ch, l�ky v n� byly oznaceny c�sly, a podle nich doktor r�diem ordinoval. Clovek si zavolal r�diem doktora, a rekl hele, bol� me to a to, doktor rekl, vem si tri tablety z c�sla 87, nama� si na to c�slo 127, a kdy� to do r�na neprejde, zavolej mi znova. Praktick�. Vecer jsem vyrazil na Skywatch. Za setmen� dorazil chlap�k, a zacal instalovat dalekohledy na sloupky zapu�ten� do zeme venku na tr�vn�ku. Hned od zac�tku bylo jasn�, �e s n�m bude sranda. Kdy� byly dalekohledy na m�ste, �li jsme do predn�kov�ho s�ne, kde n�m vypr�vel spoustu z nejposlednej��ch poznatku o na�� slunecn� soustave. Di�ky sn�mku z pruzkumn�ch sond byly k v�kladu n�dhernou ilustrac�. Behem diskuze chlap�k trpelive vysvetloval i takov� dotazy aus�ku, jako "proc jsou planety a hvezdy tak presne kulat�". Po lekci jsme se vybatolili zase v�ichni ven, a k dal��mu v�kladu jsme ilustrace sledovali "�ive" ve trech dalekohledech, kter� predn�ej�c� po ka�d� "runde" prestavoval na nov� c�le. Zkusil jsem v�m neco natocit na kameru, ale chv�li mi trvalo, ne� mi do�lo, �e j� mus�m uplne prim�cknout na okul�r, a st�hnout zoom na minimum, abych neco zachytil. Stihnul jsem pak je�te jeden z ukazatelu k ji�n�mu kr�i, Alfu Centauri, co� je dvojhvezda, a oproti nekter�m n�zorum autoru science fiction, jsme se dovedeli, �e dvojhvezda nemu�e m�t planety. Chytil jsem je�te kus mes�ce, ne� utekl ze zorn�ho pole dalekohledu. Mus�m r�ct, �e za tech $8.- jsem si pri�el na sv�, a pokud v�s astronomie jenom trochu zaj�m�, tak si "Skywatch" nesm�te nechat uj�t, a� tudy pojedete.
Radio s dynamem z r.1954
Vypousteni meteobalonu s radarovym tercem
Budova astronomickeho parku
Radio-lekarna
Alfa Centauri