20 000 km po Klokanii, cast 4
Jak to sundam ? Help !
Baobab Prison Tree, posledni vezen, ze by ?
Cesta do Broome je dlouh� a vede kousek od pobre�� pres okraj pou�te Great Sandy. Slun�cko zac�n� pripalovat. Na parkovi�t�ch kolem cesty se sna��me naj�t alespon trochu st�nu. Vet�inou marne. Na jednom odpoc�vadle si s n�mi pohr�v� mot�l. Vubec se neboj�, pr�mo si z n�s del� legraci. Cestu nelemuj� jenom patn�ky, ale i mrtv� klokani a kr�vy. Na nich si casto pochutn�v� australsk� mr�ino�rout, aboriginci pojmenovan� Wagga, co� cesky znamen� vr�na. A taky tak vypad�. Sta�a n�s trochu zasvet� do aboriginsk�ho jazyka. Aboriginsky Wagga znamen� jedna vr�na. Dve a v�ce vran je v reci aborigincu Wagga Wagga. Broome n�s u� z d�lky v�t� kourem. Nen� to v�ak kour z tov�ren, ale kour ze stepn�ch po��ru. Nikdo je v�ak nehas� a ani nehl�d�. Od Sta�i se dozv�d�me, �e vet�inu po��ru zakl�d�j� po��rn�ci �myslne, vet�inou po obdob� de�tu, kdy je�te nen� zem �plne vyschl�. Tesne pred Broome se chyt�me Roadtrainu, jednoho ze zdej��ch n�klad�ku dosahuj�c�ch a� 53 metru d�lky, a nech�me se t�hnout ve vzdu�n�m pytli za n�m. Do Broome prij�d�me za �era a m�r�me rovnou k 30 km dlouh� snehove b�l� pl�i Cable Beach, jedn� z nejkr�snej��ch v Austr�lii. Je tu ale prepln�no a tak n�m nezb�v� ne� si naj�t jin� m�sto. R�no vyr��me do turistick�ho centra z�skat co nejv�ce informac�. Hned odtud spech�me do muzea pot�pen�. Por�daj� tu hodinov� exkurse s v�kladem. Proto�e zas tak dobre nerozum�me, zkou��me umluvit pruvodce, aby n�s jenom na chvilku propa�oval mezi veci z poc�tku pot�pen�. Dar� se. M�m z�jem o origin�ln� historickou helmu pot�pece. Ale z ceny 4000 AUD se mi protocily panenky. Pruvodce chce svuj dobr� skutek dot�hnout a� do konce a tak slev� petistovku. R�k�m mu, �e kdyby c�stka byla v korun�ch, tak bych to brala. Tak snad nekde jinde. Jako n�plast na moje zklam�n� si helmu mu�u vyzkou�et. Na vlastn� hlave c�t�m, jak� drina bylo pot�pen� v zac�tc�ch. Vrac�m se zp�tky do pr�tomnosti a presouv�me se do druh�ho muzea. Tady je snad �plne v�echno, co se historie mesta Broome t�k�. Cirdu uchvacuj� mu�le, St�u ponorka a me dekompresn� komora pou��van� u� v roce 1915. Pres z�kaz fotografov�n�, kter�ho si Sta�a u vchodu nev�iml, tu porizujeme exluzivn� z�bery. A to tak� predev��m proto, �e pan� u kasy je pr�li� zabr�na do obr�zkov�ho casopisu. K veceru se presouv�me na druh� konec mesta a za nejni���ho odlivu objevujeme stopy dinosauru, kter� tu behali pred 120 mili�ny lety. M�m nohu stejne velkou jako jedna z nich, tak�e nemohli b�t vet�� ne� j� ?! Je�te ne� zapadne slunce se vrac�me na opacnou stanu mesta a pozorujeme v�chod mes�ce za �plnku. Jeho odrazu na lou��ch po odlivu r�kaj� "schody na mes�c". U� za tmy se jdeme probehnout na Cable Beach, abychom trochu rozpohybovali na�e tela presezen� z auta. Druh� den objevujeme vedle n�kupn�ho strediska samoobslu�nou pr�delnu a tak si jdeme vyprat. Spolecnost n�m delaj� m�stn� Aboriginky. Zaznamen�v�me rekord v prodeji pandul�ku. V den odjezdu z Broome se St�ovi rozb�j� r�zen� u auta. Smula s autem se mu nejak lep� na paty. Po trech hodin�ch pr�ce se auto opet rozj�d� a Sta�a zji�tuje, �e r�zen� je daleko lep�� ne� bylo pred t�m. Opou�t�me Broome, kter� na n�s zanechalo dojem jako mesta pohody, pln� palem. Za mestem si je�te prohl��me bananov� plant�e a div�me se, proc tu maj� v obchodech tak drah� ban�ny. M�r�me do Derby a prij�d�me tam a� za tmy. Hned r�no si jdeme prohl�dnout baobab "prison tree". Baobab vypad� jako kdyby kmen rostl pr�mo ze zeme a m�sto vetv� mel koreny. Zdej�� baobab je tak velk�, �e se puklinou d� vl�zt a� dovnitr. Asi pred pases�ti lety ho vyu��vali jako transportn� vezen� pro Aborigince. V Derby opet pad� rekord v pandul�c�ch a tak si zajdeme poprv� po mes�ci v klok�nii na obed. Mor�t� �ivocichov� chutnaj� bajecne. Na noc se opet uchylujeme k baobabu. R�no n�s bud� sv�m povykem Wagga. St�a napodobuje jej� hlas a prekvapen� Wagga utich�. Vubec nech�pe, jak se v jej�m teritoriu vyskytla Wagga St�a s tak siln�m hlasem. Hned po sn�dani prij�d� k baobabu tr�clen� rodinka, c�taj�c� jednoho syna. Po chvilce vyndavaj� ucebnici a vyucov�n� zac�n�. Dnes je na rade matematika. V Austr�lii mohou rodice ucit sv� deti samy a deti pritom nemus� chodit do �koly. A deti, kter� �kolu nav�tevuj�, v�ak nemus� na pr�n� rodicu dost�vat �koly. A to jenom proto, aby se rodice nemuseli s nimi doma ucit. Nechceme moc ru�it a tak vyr��me d�l. Pod�l cesty se zac�n� vyskytovat strom naz�van� beefwood. Z neho se vyr�b� bumerang a popel z nej se prid�v� do �nupac�ho tab�ku. Po p�r kilometrech odbocujeme z asfaltov� silnice na pra�nou a zac�n� se menit i tv�r krajiny. Vj�d�me do Outbacku, jak naz�vaj� krajinu mimo mesta australan�. Bl�� se pohor� Kimberley. Velmi se sem te��me, proto�e tu mo�n� uvid�me aboriginsk� kresby astronautu, krokod�ly a mnoho dal��ch zaj�mav�ch vec�. Zdenka.
Rekompresni komora z r 1915 - muzeum v Broome
To by mel ze mne Costeau radost
Cable Beach