20 000 km po klokanii 10
Kousek od t�to atrakce se jdeme pod�vat do Visitors centra. Zde jsou na obr�zc�ch v�echna zv��ata, co se vyskytuj� v t�to oblasti. Formou hry se s nimi seznamujeme. Po prohl�dce se jedeme pod�vat na jez�rko, kde je plno vodn�ch pt�k� a kytek. Tady stahujeme do po��ta�e fotky z minul�ch dn�. Pak n�s St�a vybav� ma��skama a nutn�mi radami na zbytek cesty a jedeme se rozlou�it. Posledn� spole�nou fotku zhotovujeme u obrovsk�ho termiti�t�, kter� je hrd� naz�v�no katedr�lou termiti��. Posledn� zam�v�n� a opou�t�me tohoto cestovatele a dobrodruha, kter� n�s vybavil v�emi nutn�mi a pot�ebn�mi radami pro dal�� tis�ce kilometr� australsk�m kontinentem. Te� u� si budeme muset se v��m poradit sami. Plni odhodl�n� vyr��me ukrajovat dal�� kilometry. U� za tmy p�ij�d�me p�ed n�rodn� park Kakadu. Zaj�d�me kousek od cesty do bu�e a d�l�me si ve�e�i. V d�lce na obloze je vid�t sv�tlo od po��ru a na druh� stran� z�� kolem vych�zej�c�ho m�s�ce. Brzo r�no plat�me u vstupn� br�ny poplatek, za kter� m��ete v parku objevovat kr�sy p��rody a kresby domorod�ch obyvatel 14 dn�, ale my to mus�me vz�t rychleji.

Prvn� zast�vkou jsou kresby v Ubirru. Kresby jsou namalov�ny na skal�ch, n�kter� tzv. rentgenovou metodou. Je zvl�tn�, jak podrobn� u� v d��v�j��ch dob�ch znali aboriginci strukturu vlastn�ho t�la a t�l �ivo�ich�. Ke ka�d� malb� v�t�inou existuje kr�tk� pov�dka. Jedna z nich pov�d� o mu�i, kter� ulovil rybu. P�edt�m ne� ji sn�dl, tak ji za�al malovat na sk�lu. Kolem v�ak �el jin� mu� a rybu mu vzal. Prvn� mu� rybu domaloval a pak �el a zavalil vchod do jeskyn�, kde druh� mu� se svoj� rodinou jedli ukradenou rybu.

Rodina druh�ho mu�e v jeskyni zem�ela. Ponau�en� zn�: neber v�ci, kter� ti nepat��. U jedn� malovan� sk�ly potk�v�me dal�� p�r z �ech. Jsou to Plze��ci a ji� �ty�i roky cestuj� Austr�li�. ��kaj�, �e je tady kr�sn� a dom� moc nesp�chaj�. Litujeme, �e nem�me taky tolik �asu na cestov�n�. Kousek d�l vystupujeme na sk�lu a koch�me se krajinou. Zaj�d�me se pod�vat do m�ste�ka Jabiru. U cesty na n�s kouk� divoce �ij�c� pes Dingo. Pak n�s informa�n� tabule vede do aboriginsk�ho centra Bowali. Zde je �pln� v�echno, co je spjato se �ivotem domorodc� v bu�i a jejich histori�. Z obr�zk� se dozv�d�me, jak si v bu�i opat�it n�co k j�dlu. V�e je velice zaj�mav� a pou�n�. M� stra�n� zaj�maj� b�l� �ervi, kte�� �ij� v ko�enech ke�� a jsou pr� velmi chutn�. Snad budu m�t p��le�itost je ochutnat. Zvl�t� dobr� je taky n�vod na z�sk�n� vody. Do vyhraban�ho dol�ku nand�te natrhan� list� a doprost�ed um�st�te n�dobu. D�lek pak p�ekryjete f�li� a uprost�ed zat��te.

Po p�r hodin�ch se ve skleni�ce objev� voda. Dal�� z mnoha zdej��ch zaj�mav�ch v�c� je �e� aboriginc�. Nau�it se ��ci kr�tkou v�tu je pro n�s tvrd�m o��kem. Dal�� zast�vka je u Nourlangie Rock, kde jsou dal�� kresby domorodc�. Vede tu asi kilometrov� stezka okolo sk�ly s pops�n�m kreseb.

V�t�inou jsou to n�m�ty z p�vodn�ho �ivota domorodc�. Jsou zde nakresleni nap�. jejich bohov� nebo tan��c� skupina lid�. Potom jedeme na rest area Jim Jim, kde budeme sp�t. Je tu docela plno a tak nen� snadn� si naj�t to spr�vn� m�sto na span�. Brzo r�no pokra�ujeme s prohl�en�m Kakadu. Prvn� zast�vkou je Yellow Watter. T�sn� nad hladinou mal�ho jezera je ud�l�n chodn�k, po kter�m se suchou nohou dostaneme a� doprost�ed jez�rka. Vodn� pt�ci jsou na n�v�t�vn�ky zvykl� a tak jim ani nevad� jejich hluk, kter� vznik� ch�z� po kovov�m chodn�ku. Jedin� co je zaj�m� je, jak si opat�it n�co na zub. Od Yellow Watter je to kousek do dal��ho aboriginsk�ho centra Warajdan. Tady se dov�d�me, �e aboriginsk� rok m� p�t obdob� oproti na�em �ty�em. Obdob� jsou pojmenov�na podle po�as�, obdob� sucha, velk�ho horka, de�t�, velk� vody, v�tru. Z aboriginsk�ho centra se jedeme pod�vat do m�st nedaleko od hlavn� cesty, kde se nat��el film Krokod�l Dundee. To p�ece nem��eme vynechat. 20 kilometr� po pra�n� cest� zase prov��� na�e auto.

Odm�nou je n�m kr�sn� vodop�d, ve kter�m se docela dlouho �vacht�me. Po oschnut� pokra�ujeme d�l a ne� se nad�jeme opou�t�me n�rodn� park Kakadu. Zde�ka 11/1999

back
Hosted by www.Geocities.ws

1