Cervenomodre eseje: dil prvni - vyrovnanost     

 

            Nedavno se na vinici vasnive preli o svetove situaci Britka Sue a Ind Gopal. Sue, jakozto bojovna alternativni amazonka, tvrdi, ze to s civilizaci jde do haje, Gopal zastava stanovisko, ze mirime nezadrzitelne ke svetlym zitrkum, ktere nas cekaji, jen co prekoname zcela prechodne turbulence nasi doby. Podobne dnes pri sledovani televiznich zprav muj novozelandsky spolubydlici Adam komentoval beznadejne vyhlidky lidskeho rodu vzhledem ke globalnimu oteplovani. Jaky je vlastne tenhle svet a jaky bude? Jaky je nas zivot? Jaky bude? Jaky by mel byt? Kde a jak hledat ty svetle zitrky a jak neutralizovat ty chmurne? To jsou jiste otazky prvoradeho vyznamu pro kazdeho z nas a ja bych se chtel pokusit na ne odpovedet, provedu tak vsak znacnou oklikou. Verim, ze jednou z dobrych zastavek, kudy vede cesta hledani odpovedi na tyto otazky je vyrovnanost, ci, chcete-li, rovnovaha, stabilita, klid. Mym cilem zde je napsat soubor eseji, jichz bude vyrovnanost spolecnym jmenovatelem, nebot tak, jako nekdo vnasi do sveta blaznivou radost, nekdo vseobjimajici soucit, nekdo pevny rad, ja osobne verim, ze do nej mohu vnaset vyrovnanost.

            Prestoze jde o tema nadmiru vazne, necekejte prisnou akademickou formu, budu jako obvykle plest pate pres devate, lakat Vas do slepych ulicek a vykradat sve oblibene autory. Mimochodem, podarilo se mi sestavit z nich idealni fotbalovou jedenactku (samozrejme jsem do ni zaradil i sebe, nebot kdy se mi zase podari zacutat si s fiktivnimi ci nedolozenymi postavami typu Cimrmana a Lao-C‘). Na travnik tedy vybehnou borci v tomto grafickem znazorneni:

 

Woody Allen

Lubor Kysucan                                                   Civinho

Chalil Dzibran                                                                                     Lao-C‘

Jara Cimrman

 

Gary Snyder

Robert Merle       William Saroyan   Rudolf Steiner Karel Poborsky

 

Monty Pythoni (GK)

 

Strategie:       totalni spiritualni ofenziva

Slabiny:         zadne

Prednosti:      Predevsim hrotovy utocnik Woody Allen, ktery pusobi nenapodobitelny zmatek v souperove obrane a po vzoru Honzy Kollera jako tycici se vez sklepava nakopavane mice na nabihajici environmentalni kridla. Dirigentskou taktovku pevne trima vsestranny kreativni Cimrman, role defenzivniho vlcaka padne jako ulita divokemu beatnickemu basnikovi, drevorubci a buddhistovi Snyderovi. V obrane se snoubi riznost nemeckeho mystika Steinera s klidem pohodoveho Saroyana, ktere po stranach doplnuji pilne vcelicky Karel Poborsky a Robert Merle, panecku, jak ten clovek umi behat po casove lajne. A pokud se prece jen za tuto neprostupnou obranu neco dostane, sebere to nektery ze sesti Monty Pythonu v brane. Inu, kam se hrabou Klapzubaci.

 

            Nechci take ztracet prilis casu vymyslenim dokonalych definic, avsak ustredni bod teto prace si zevrubnejsi rozbor jiste zasluhuje. Na pojem vyrovnanosti se muzeme divat v zasade dvema moznymi zpusoby:

 

·                    vyrovnanost staticka

            Nejlepe bych ji symbolizoval klasickymi vahami, jejichz ramena jsou rovnomerne zatizena zavazim. Toto pojeti ma blizko ke kvantitativni analyze, pomyslna zavazi muzete vazit, porovnavat, pocitat, davat do rovnic, nerovnic, matic, budovat matematicke modely, apod. V praxi si muzeme predstavit napr. dva boxery, kteri si navzajem vymlati mozky z hlavy, o nich pak muzeme prohlasit, ze si byli rovnocennymi souperi. V mem oblibenem sachu oznacime pozici za (staticky) vyrovnanou, pokud maji oba souperi stejne "dreva" cili materialu a jsou si rovni i v dalsich ukazatelech, napr. ve vyvinu, aktivite figur ci pescovych slabinach. Vyrovnany muze byt taktez statni ci rodinny financni rozpocet.

 

·                    vyrovnanost dynamicka

            Pro ni me nenapada lepsi symbol nez znak Jin-Jang (urcite vsichni znate, dve prolnute kapky barvy bile a cerne, z nichz kazda v sobe obsahuje bod barvy opacne). Dynamicka rovnovaha se mnohem hure meri, obsahuje v sobe, jak jiste vycitite ze samotneho symbolu, prvky zmeny, protikladu, uplnosti, duraz klade take na samotny vztah mezi obema castmi (popatrete na tu dlouhou elegantni linii spojujici obe casti). V sachu oznacime za dynamickou rovnovahu napr. pozici, ve ktere jeden hrac obetuje figuru za aktivitu ci utok na krale, a ktera se pri oboustranne presne hre vrati do staticke rovnovahy cili remizoveho postaveni. Ovsem nejnazornejsim prikladem dynamicke rovnovahy je jiste partnerstvi zeny a muze, v takovem pripade se subjekty zridkakdy vyznacuji stejnymi kvalitami, coz vsak (alespon teoreticky) nevylucuje jejich moznou dynamickou rovnovahu, v praxi to znamena, ze pokud se muz pokusi s vedomim sve fyzicke prevahy zenu boxnout, urcite se mu to nekde vrati a jeste bude litovat, ze si za zenu nevzal primocareho boxera.

            Jak asi tusite, stredem me pozornosti bude prave tento dynamicky model, nebot podle meho nazoru je (nejen) v teto civilizaci castou logickou chybou pouzivani statickych modelu na dynamicke, promenlive subjekty, jimiz sama spolecnost, zivot, priroda, my vsichni jsme (nebo bychom alespon meli byt). Chtel bych se soustredit na prakticke priklady v jednotlivych esejich, jeste vsak uvedu par teoretickych poznamek, nebot znaky teto dynamicke logiky nejsou podle me uplne bezne a vyzaduji blizsi vysvetleni.

           

·                    zmena

            Jedno moudre ceske rceni pravi: "Zmena je zivot." A prave zmena hraje v tomto myslenkovem systemu klicovou roli, dynamicky subjekt se ji neboji, ani se ji nesnazi okamzite krecovite vyrovnavat, ale spise ji pozorne zkouma, zkoumave pozoruje a umne vyuziva, treba k poskoceni na vyssi uroven vyrovnanosti. Prakticky priklad z me soucasnosti: Novozelandska policie me odhalenim vyprseni platnosti meho ridicaku a zakazem jezdeni vrhla do osemetne situace. Jelikoz se mi vsak podarilo zachovat klid a neplytvat energii na neucelne emocni vylevy, podarilo se mi jak zorganizovat ziskani novozelandskeho ridicaku (prestoze mi v tomto byl kladen nezvykle vysoky byrokraticky odpor), tak dopravu do prace na kole, coz v dusledku znamena rozsireni mych moznosti (jelikoz chci kolo pouzivat i nadale), tak velmi zajimavou zkusenost.

 

·                    protiklady

            Dynamicka logika v zasade nestavi protiklady do prisne opozice, nedava jim znamenka plus ci minus, ale spise je ukazuje jako dve krajni cesty, mezi nimiz se nachazi dalsi zmet cesticek. Za ojedinele povazuji bezne vyuzivani paradoxu, cili splyvani protikladu, vzpomenme na bod opacne barvy v symbolech Jinu a Jangu. Jednoduchy priklad - davani a dostavani -, pokud neco davam, vzdy take neco dostavam, a naopak. Jen s usmevem poznamenavam, ze logika paradoxu je urcite blizsi zenam nez muzum.

 

·                    absence hodnoceni

            S predeslym souvisi jista absence hodnoceni, matne si vzpominam na jednu taoistickou moudrost s tim souvisejici, kterou se pokusim po vlastnim predlozit i Vam:

            Sedlakovi Do-nchu-anovi se zabehl kun a jeho sousede lomili rukama: "Jakou Ty mas smulu, Do-nchu-ane!?", ale on pravil: "Jen nechte byt, vsak nevite, co to znamena." A dalsiho dne se kun vratil a privedl s sebou Do-nchu-anovi stado krasnych koni. A sousede zase pravili: "Jake Ty mas stesti, Do-nchu-ane!", ale on zas: "Jen nechte byt, vsak nevite, co to znamena." Od te doby zacal Do-nchu-an jezdit hodne na konich, a co cert nechtel, jednou z kone spadnul a zlomil si nohu. Sousede zase bedovali, ale Do-nchu-an je nabadal k rozvaze: "Jen nechte byt, vsak nevite, co to znamena." A prisla valka, a do ni slo mnoho zdravych a jen malo zdravych se vratilo, ale Do-nchu-an se zlomenou nohou zustal doma, uzdravil se a vse stastne prezil.

            Jen podotykam, ze dynamicka logika neznamena uplnou absenci hodnoceni ci pasivitu chovani z ni vyplyvajici.

 

·                    uplnost

            Doporucuji Vasi pozornosti dokonalou plnost tvaru kruhu v symbolu Jin-Jangu. Dynamicka logika se snazi postihnout vsechny vyznamne cinitele, diva se na veci v celku (ovsem samozrejme nezapomina na detaily), coz muzeme ztezi rici napr. o zkreslenosti a redukovanosti televiznich zprav ci ekonomicko-politickeho modelu, ktery si zrejme klade naroky na rizeni sveta.

 

·                    vztah

            Vztah je v podstate to, co dava rozdilne polohy dohromady, ma tedy obrovsky vyznam. Pokud takovy vztah patricne funguje, dynamicky subjekt se muze jako po olejicku presouvat z jedne polohy do druhe, aniz by to skripalo, vrzalo a ubiralo presprilis energie. Opet uvedu priklady z partnerskeho souziti. Zatimco v jednom paru vztah idealne nefunguje, napr. proto, ze muz chce drzet kormidlo prilis pevne v rukou a zene to vadi, nebo zena do vztahu odmita vnaset sve zenstvi, nebo se proste nenasli ci nechteji nachazet, druhemu paru se dari vztahovat, komunikovat lepe a jako celek dokaze v ruznych situacich spoustet tu pravou strunu, at uz stredovou nebo vice muzskou ci zenskou (a nezalezi az tak na tom, ktery z nich na ni zahraje, ostatne symbol Jin-Jangu nam vymluvne napovida, ze v kazdem spravnem muzi je kus zeny a naopak). Dobre vztahovani je samozrejme dulezite na vsech urovnich, at uz mezi staty ci v ramci jednoho jedince.

 

Zaver:            Dynamicky subjekt se neboji zmen, ale umne je vyuziva ke svemu rustu, prohlubovani ci rozsirovani, citlive se vyrovnava s ruznymi situacemi, na nez reaguje vcelku bezproblemovym prepinanim do ruznych akcnich modu. Snazi se postihnout vsechny vyznamne cinitele a zrika se prebytecneho (zejmena zaporneho) hodnoceni, nebot si uvedomuje, ze jednou z mala skutecne hodnotnych veci je fakt, ze je vubec schopen cehokoli dynamickeho, nebot, jak rika badatel Woody Allen, po smrti je tezke najit vypinac.

 

Poznamka: V predeslem i v nasledujicich esejich pouzivam zpravidla jen dve polohy, napr. muz a zena, male a velke, domov a cizina, svoboda a jistota, snad vsak chapete, ze tak delam spise z duvodu didakticke nazornosti, lze si samozrejme predstavit celky skladajici se z vice casti, napr. dusi a telo mohu po vychodnim vzoru nahradit tribodovym modelem - mozek jako centrum rozumu, srdce jako centrum duse a klin jako centrum energie. Jeden logicky celek tvori take jaro, leto, podzim, zima, predpokladem uspesne civilizace je vyrovnanost jeji stranky materialni, duchovni a kulturni, atd.