Vypracoval:   Tomáš Civín

                        24.3.2003

            „Tak, a teď půjdeme všichni hledat osmahlého,“ řekl. Ačkoli by se tak mohlo zdát, nejedná se o slova velitele skupiny skinů, která si vyhlíží oběť z řady našich romských spoluobčanů pro ukájení svých nekalých choutek. Tuto větu jsem uslyšel z úst Dr. Pavelky z ČSOP Orchidea Vsetín, když jsme se dotrmáceli na jednu květnatou valašskou louku, kterou jsme následující měsíc kosili v rámci programu ochrany orchidejových luk. Chvíli poté jsem se seznámil se svou první orchidejí, vstavačem osmahlým, jehož stanoviště jsme hledali a označovali, aby nedošel úhony ještě před svým vysemeněním.

            Areál rozšíření zahrnuje prakticky celou Evropu s výjimkou severu. V Čechách roste hlavně v Pošumaví, na ostatním území je vzácný. Morava až donedávna vykazovala sice řídké, ale poměrně rovnoměrné zastoupení tohoto druhu po celém území. Výjimku činily jen nejvyšší horské partie Hrubého Jeseníku a Beskyd. V současnosti jsou hlavním centrem jeho výskytu Bílé Karpaty, i když i zde již některé lokality zanikly. Větší zastoupení má rovněž ve Vsetínské kotlině a Javorníkách. Ojedinělá naleziště jsou v Hanušovické vrchovině, na Svitavsku, Prostějovsku, u Brna a na Břeclavsku. Poněkud hojnějším druhem je v Hustopečské pahorkatině, ve Svratecké hornatině a v národním parku Podyjí.

            Přísněji je chráněn ve 12 chráněných územích různých kategorií. O výskytu vstavače osmahlého na Moravě a Slezsku bylo soustředěno 490 údajů, z toho 131 za posledních 15 let. V minulosti se vyskytoval na 174 lokalitách, z nichž na 21 byl potvrzen recentní výskyt a 47 lokalit bylo nově zaregistrováno po roce 1980. Celkový úbytek druhu činí 69 %, proto je podle vyhlášky 395/1992 Sb. Ministerstva životního prostředí zařazen do kategorie silně ohrožených druhů C2.

            Vzhledem k tomu, že cílem ochrany jednotlivých druhů vstavačovitých bývá jejich společné stanoviště – orchidejové louky – podívejme se nyní obecně na jejich stav a ochranu. Různé mohou mít různé ekologické nároky. Je však jedna vlastnost, která je všem našim domácím vstavačovitým společná. Je to poměrně složitý individuální vývoj charakterizovaný závislostí na koexistenci s různými druhy hub (mykorhiza) a velmi častou specializací při výběru opylovače. Komplikovaná biologie má za následek jejich nízkou konkurenční schopnost.

            Průcha (2003) uvádí následující faktory, které se zásadně podílejí na tom, že vstavačovité patří mezi silně ohrožené rostliny:

1. Přímá destrukce a zánik existujících stanovišť (např. výstavbou, znečištěním, přeměnou luk a pastvin na ornou půdu apod.)
2. Změnou kvality existujících stanovišť
• Eutrofizace půdy (nadměrné hnojení má za následek přemnožení vysokostébelných trav a vytlačení vstavačovitých)
• Změna obhospodařování (přechod z jednosečného obhospodařování luk na intenzifikovanější způsoby zemědělské výroby)
• Sukcese (zarůstání lokalit dřevinami)
• Odvodňování mokřadů a podmáčených stanovišť (meliorace)
• Používání pesticidů (možnost vyhubení hmyzích opylovačů insekticidy)
• Zavlečení invazních nepůvodních druhů
3. Přímé vykopávání nebo sběr rostlin (některé druhy – např. střevíčník pantoflíček – jsou pro svou atraktivitu častým objektem tohoto lidského zájmu)

Je otázkou, do jaké míry se na ohrožení vstavačovitých podílejí i další nepříznivé faktory, jako jsou vliv imisí, zvýšená koncentrace oxidu uhličitého, zvýšený účinek UV záření při zmenšení ozónové vrstvy atmosféry apod.

            Jaké jsou tedy vlastně důvody pro ochranu vstavačovitých? Vedle zjevné snahy o zachování co největší biodiverzity druhové i krajinné je pro mě ochrana orchidejí především symbolem aktivní ochrany přírody. Nestačí totiž jen v klidu pracovny vyhlašovat chráněná území, ale je potřeba promyšlený a účelný management – sehnat prostředky a hlavně lidi, kteří budou ochotni věnovat svůj čas a pot, prožít si to vše na vlastní kůži. Je pro mě také symbolem propojení mezi námi a tím nemnohým, co se v oblasti přírody skvěle podařilo našim předkům, neponičit a ještě obohatit. V neposlední řadě je pro mě ochrana orchidejí symbolem péče o zbytky krásy kolem nás, krásy zdánlivě neužitečné, krásy, které však hodně vděčíme za to lepší v nás.

Literatura:

·        Jatiová, M., Šmiták, J.: Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Třebíč, 1996.

·        Průša D.: Proč chránit naše orchideje? http://mujweb.cz/www/orch/proc.htm 20.3.2003