Cervenomodre eseje: dil treti - koncentrace a dekoncentrace

 

            Schopnost koncentrace povazuji za velmi dulezitou vlastnost ve vybave kazdeho cloveka, ostatne i ve vybave civilizace. Vyznamne zvysuje sanci na uspech, at uz v mem oblibenem sachu, ci v jakekoli jine aktivite ci v samotnem zivote. Tuto schopnost mohu zlepsovat ruznymi koncentracnimi technikami, napr. meditaci, tvurcimi aktivitami, hrami, apod., tuto esej vsak chci postavit na opacnem zaklade. Za jednu z nejdulezitejsich podminek schopnosti koncentrace povazuji schopnost ... dekoncentrace.

            Nevim, jak nejlepe dokazat obrovsky vyznam, ktery dekoncentraci intuitivne prikladam, chci se zamerit zejmena na jednotlive priklady, ovsem uz pouhym selskym rozumem je snad zrejme, ze pokud se na neco potrebuji koncentrovat, je pro mne vyhodne, kdyz se nemusim soustredit na nic jineho, tzn. kdyz mohu vyjit z nulove hladiny koncentrace cili z dekoncentrace. Tedy, reseni problemu s manzelkou a milenkou snazeji vyresim, pokud se mi podari nekam odfiltrovat druhou a treti milenku.

            Jednim z typickych prikladu nedostatecne schopnosti dekoncentrace jsou drogy. Mne osobne neni nijak zvlast proti mysli po navratu z Noveho Zelandu popit s kamarady, zakourit si doutnik ci neco lepsiho, uz proto, ze podobne ojedinele excesy v zasade vubec neohrozuji mou schopnost se zase vratit do "obycejneho" zivota, koncentrovat se na jine veci. Samozrejme situace bude jina u konzumenta silne koncentrovane drogy, napr. heroinu ci pardubickeho perniku. Jeho schopnost dekoncentrace je prakticky nulova, zije jen drogou a pro drogu, ostatni nestiha. Drogovou zavislosti vsak netrpi jen jednotlivci, ale i cele spolecnosti, napr. americti politici zjevne pro sve ukojeni potrebuji drogu drogove valky, tzn. silovou koncentraci na "drogovy problem", cimz ovsem ztraceji schopnost koncentrace na jine, mnohdy dulezitejsi problemy, ktere s tim primo souviseji (napr. socialni otazky), navic tak podporuji dalsi nepekne koncentrace - penez, nasili, kriminality, atd. Mimochodem, pro typy s ukvapenymi zavery, tim vsim nerikam, ze jsem pro uplnou legalizaci drog. Spise poukazuji na fakt, ze drogy, at uz v podobe alkoholu, koka-koly, muchomurky cervene, teinu ci cokoladinu, jsou soucasti vsech dosavadnich kultur, a je treba hledat spise celostni, provazana reseni, nez upnout vsechny sve sily na odstraneni toho, co se mi nelibi.

            Jinym takovym pripadem osidne koncentrace mohou byt televizni ci jine medialni zpravy. Ta nam mohou samozrejme prinaset do jiste miry uzitecna fakta, informace, zda se mi vsak, ze nemalo lidi podleha dojmu, ze televize ci noviny hlasaji jakousi konecnou, nezpochybnitelnou pravdu, o cemz bych si vsak pochybovat dovolil. Media se casto divaji na veci jen z jednoho uhlu (coz je docela prirozene, i ja pri psani delam do urcite miry to same, dulezite vsak je bych schopen podivat se na vec i z jinych stran), soustredi se na zvlastnosti, extremy, vystrednosti, deviace, pricemz samotna podstata veci jim unika. Zivot se nesklada jen z katastrof, lasek az za hrob, uletu, obeti, Rumburaku apod., je naplnen z velke casti „obycejnosti“, „balastem“, beznou kazdodenni praci, vztahovanim se s ostatnimi, sam se sebou, tisici stejnymi a prece ruznymi momenty – jak se na me ta hezka holka u pokladny pekne usmala – ach jo, proc dneska nejde ten krovinak nastartovat – oh, Coopere, moc se ke mne dneska nelisej, zase ses nekde valel po kralicich mrsinach (pozn. Cooper = pes) – jeste vyplejt dva oddily, nez se podivam na hodinky – tyhle sutry mi delaj dobre, chtelo by to vic tezsi fyzicke prace – bude prset, nebude? – hmm, nadhernej podzim – s touhle prijemnou zenskou je mi fakt dobre, proc zrovna musi byt provdana za meho sefa, ach jo.

            Ostatne s medii mam vlastni zkusenost. Pred casem se mi podarilo zucastnit se ceske humanitarni vypravy urcene na pomoc pri odklizeni ropy po havarii tankeru u spanelskeho pobrezi. Po navratu jsem se docetl o hrdinstvi, obetavosti, narocne praci. Nechci rikat, ze by mi pocit dobre prace, hrdinstvi (ci spise frajerstvi) nedelal dobre, ovsem cele to bylo aspon pro me o necem jinem. Predevsim me potesilo, ze jsem si o ctrnact dni zkratil vleklou zimu v prijemnem spanelskem klimatu, ze jsem si odpocinul od skoly, ze jsem mohl pobyt a pracovat s prima lidmi, ze se o nas Spanele (ci Galicijci) uzasne starali (och, ty hostiny), ze jsem si bajecne uzil dobrodruzstvi, vyzkousel si neco noveho (a take si s ostatnimi zakopal po praci salovy fotbalek), tedy zalezitosti, o kterych jsem v mediich nenasel zminku.

            Vyznamnym aspektem koncentratu je jejich jista vystrednost, extremita, a tedy podobne jako je tomu s ohnem, mohou byt dobrymi pomocniky, ale take dokazou nadelat peknou paseku, pokud se Vam vymani z kontroly. K jejich vyvazeni musite pak casto hledat extremni reseni, ktera mohou vest k dalsim problemum. Napr. pokud si pochutnate na muchomurce zelene, musite dlouho behat po leste, abyste ucinky jedu vyvazili pozrenim muchomurky modre, pokud Vas kousne kobra do leve ruky, musite ji chytit a donutit, aby Vas kousla i do prave, apod. Je skoro az zabavne pozorovat, s jakou sebejistou samozrejmosti politici, ekonomove ci vedci vkladaji koncentraty jako obohaceny uran, velke vodni prehrady, rafinovany cukr, nadnarodni spolecnosti, leky na bolesti hlavy, mrakodrapy ci kreditni uver do rukou cloveka, jenz 95% sveho historickeho casu travil behanim za holkami a mamuty, zvykanim stoviku a zneuctovanim sten posvatnych jeskyni malovanim graffiti.

            Moudri radi k dekoncentraci. Lao-C' septa panovnikovi do ucha, aby vedl lidi k hlouposti, cim mysli poklidny, nevzrusivy, nezadostivy, spokojeny, obycejny zivot. Osviceni dietologove doporucuji rozvolnenejsi stravu s vetsim podilem lehke, nezavazujici zeleniny a ovoce a podobneho balastu na ukor koncentrovaneho masa, cukru, tuku, soli (mohu za sebe potvrdit, ze maji naprostou pravdu). Psychologove varuji pred nadmernym stresem, ktery ve svem dusledku vede k neschopnosti koncentrovat se. Vzdelani environmentaliste bojuji za neopousteni ci znovuosidlovani venkova, za vetsi porozumeni prirodnim procesum, na kterych jsme zavisli. Proziravi biodynamicti farmari se snazi spise podporovat zdravi a silu plodin ruznymi "mekkymi" postupy, nez bojovat s pleveli, s pudou, se Zemi koncentrovanymi jedy. Prirodni narody, jako napr. nektere kmeny na Papuji – Nove Guineji ziji spokojene na hromadce, nevyhledavaji svevolne dobrodruzstvi, nebezpeci, patrne proto, ze vedi, ze si je tato najdou, a ze jednim z nejvetsich dobrodruzstvi, vyzadujicim enormni snahu, vydaje energie, koncentraci, je prosty zivot, v souladu se svym prostredim, s prateli i neprateli, rodinou, se sebou samymi.

 

Zaver: Lide i spolecnosti se casto honi za zvysovanim koncentraci (penez, zabavy ci trpasliku na zahradce), avsak to s sebou nese riziko vysokych koncentraci negativnich ucinku (dobre znamo je, co se trpaslikum podarilo vykopat v dolech Morie), tak se muzeme divat na priciny fyzickych (rakovina, infarkt) ci psychickych nemoci u jednotlivcu ci spolecnosti (valky). Moudry clovek podporuje rust sve schopnosti koncentrovat, snazi se vsak najit radost take v situacich vseobecne dekoncentrace, ve vsednim, obycejnem zivote, v sobe samem, v lidech a vecech okolo.