Lokální měnové systémy

 

Vypracoval: Tomáš Civín

                      12.2.2003

 

Úvod: 1) Probírám se dnešním nákupem, hmm, sušené švestky z Kalifornie balené v Hamburku, máslo z Berlína, lískové oříšky z Turecka, rozinky z Íránu, čaj z Indie, semínka slunečnice z USA, rajčata z Maroka, pomeranče ze Španělska, banány z Kolubie, zdá se, že moje snídaně toho nacestovala po světě víc než já za celý život. Jakoby se nad ovocným košem vznášel lehounký opar z projeté ropy.

2) Rodiče šestiletého kluka a tříleté holčičky, žijící v paneláku, by večer rádi šli do divadla, nevědí však, kdo by jim pohlídal děti, babičky bydlí daleko, sousedy neznají. V jednom bytě ve vedlejším domě žije starší paní, vdova. Nemá moc co dělat, ráda by si občas s někým popovídala, někomu pomohla, sousedy však zná většinou jen od vidění.

3) Světovou hospodářskou krizi v 30. letech 20. století označil spisovatel Alan Watts za ani ne tak tragickou, jako absurdní. Říká: „Stejné materiály, stejné továrny, stejné farmy, stejní lidé, stejné dovednosti, to vše stále dostupné a na svém místě. Byly zde zásoby jídla, zboží a surovin. Ale ekonomika byla paralyzována, protože zde nebyly žádné peníze“(Lang, 1994).

Jistě se ptáte, co mají tyto tři situace společného. První případ ukazuje na tisíce barelů ropy spálené na dopravu různých obchodních komodit po světě, druhý na nedostatek sociálních kontaktů v dnešním světě, třetí na absurdní důležitost peněz, které jsou však ve skutečnosti jen kouskem papíru. To, co by mohlo tyto příklady propojit a vylepšit, se nazývá LETS.

 

Pojem LETS: LETS je zkratka anglického Local Exchange Trading Systems, což by se dalo do češtiny přeložit jako obchodní systémy místní měny. Samotná zkratka může mít i jiný význam, a to podle toho, jak jsou jednotlivé systémy specializovány. Pak se lze setkat s různými obsahy zkratky LETS: Local Exchange / Energy / Enterprise / Employment / Empowerment / Education / Economy Trading / Transfer / Training Systems / Scheme / Society. Přes rozdílnou specializaci má většina LETS velmi mnoho společných znaků (Jakubec).

 

Účel této práce: Hlavními cíly této eseje je blíže charakterizovat LETS, podívat se na jejich historii, principy fungování, sociální, ekonomické, etické a filosofické kořeny, překážky jejich prosazování atd. Za klíčové považuji hledání odpovědí na následující otázky: Jaký je význam LETS v současném světě? Mohou nahradit klasické měnové systémy, příp. nakolik? Jaké jsou výhody a nevýhody LETS oproti těmto? Mají šanci něco zlepšit, jaká asi bude jejich budoucnost?

 

Historie a současnost LETS: O vznik LETS se největší měrou zasloužil Michael Linton, který v Kanadě v osmdesátých letech zkoumal vztahy mezi chudobou, sociálními problémy a problémy životního prostředí. Zjistil, že ve všech lokalitách byla míra obchodování závislá na toku národní měny do místní ekonomiky. Snížení množství peněz nevyhnutelně vedlo k poklesu obchodování, zvýšení nezaměstnanosti, sociálním a následně environmentálním problémům. V mnoha případech byli lidé dostatečně šikovní a měli dostatečné množství zboží, ale v důsledku chybějícího prostředku směny byl jakýkoliv obchod znemožněn. Zde vznikla myšlenka „doplňkové“ měny, která měla pomoci místním lidem vybudovat udržitelnou společnost, a tak eliminovat sociální a jiné problémy.

Michael Linton založil první LETS v roce 1983 v Courtenay v údolí řeky Comox v Britské Kolumbii (Kanada). Tato oblast byla v té době postižena hospodářskou recesí a nezaměstnanost dosáhla osmnácti procent. Linton začal uskutečňovat svůj plán na poskytování chybějící měny. Vymyslel systém, který umožňoval svým členům obchodování se zbožím a službami za použití jednak národní měny a jednak nově vytvořené měny místní. Tuto měnu nazval „zelené dolary“ („Green Dollars“). Přestože průkopnický  Lintonův LETS nakonec po několika letech zkolaboval (mimochodem jedním z hlavních důvodů byla vysoká zadluženost Lintonova osobního konta, dále pak vysoké náklady a ztráta důvěry lidí v tento systém), LETS se rozšířil do mnoha dalších zemí po celém světě. V roce 1995 fungovalo více než 500 systémů, a to zejména v Kanadě, USA, Velké Británii a na Novém Zélandu. Jedna z největších národních sítí, tvořená více než 200 LETS vznikla v Austrálii, zejména proto, že zde LETS byly podporovány místními vládami. Na tomto rozmachu nic nezměnily ani hospodářské krize v okolních zemích.

Michael Linton založil v Courtenay také Landsman Community Services Ltd. Tato společnost se zabývá propagací LETS na celosvětové úrovni, zájemcům poskytuje informace potřebné k založení a správě LETS a jiných podobných systémů. Významnou roli hraje také ve zveřejňování detailních návodů a popisů práce LETS (tzv. LETSystem Design Manual).

Velký význam pro propojování a šíření LETS mají také národní centrály. Např. po vzniku společnosti Letslink UK ve Velké Británii stoupl zde počet LETS ze sedmi v roce 1991 na dvacet v únoru 1992, sto padesát v roce 1993 a dvě stě v únoru 1994. Dnes existuje v Británii více než čtyři sta LETS s přibližně 40 000 členy, některé zdroje však uvádějí až 200 000 členů. Kolem třiceti LETS je podporováno místními institucemi prostřednictvím grantů a rekvalifikačních kurzů. Letslink UK plní pět základních úkolů (Jakubec, 2003):

1.          hájí zájmy LETS v národních médiích, snaží se prosadit do sdělovacích prostředků (novin, časopisů, rádia, televize),

2.          vystupuje jako zprostředkovatel informací a kontaktů na jednotlivé systémy (např. otázky směřující na jednotlivé LETS jsou posílány přímo jim nebo - v případě odborných témat - odborníkům),

3.          jednou čtvrtletně vydává informační časopis Lets-Link,

4.          poskytuje návody, schémata a další materiál (software, informace o specifických tématech jako je otázka daní a ochrana dat) pro založení LETS a

5.          funguje jako koordinátor pro národní sítě LETS nejen v Evropě.

             V České republice v současné době fungují oficiálně tři LETS (LETS - ČR, 2003):

·            Letokruh v Českých Budějovicích a okolí - vznik: únor 2000; počet členů v srpnu 2001: 43; měna: žaludy.

·            Pražský LETS / Agentura GAIA - vznik: listopad 1999; počet členů v říjnu 2001: 102, z toho 20 - 30 aktivních; měna: chechtáky.

·            ROZLET - Rozmarýnkový LETsystém v Brně - vznik: podzim 1999; počet členů v listopadu 2001: přibližně 30; měna: letnička (rovna cca 1 minutě práce).

 

Co je to LETS? LETS lze definovat několika způsoby, což záleží zejména na rozsahu a specializaci konkrétního systému. Velmi často je LETS interpretován jako neziskový dobrovolný směnný systém, vytvořený k využití a rozvíjení možností a dovedností místních obyvatel a zejména ke zvýšení objemu místního obchodování. Jinými slovy, LETS je v konečném důsledku nový trh pro zboží a služby. Lze ho definovat také jako formu místního sociálního zabezpečení, a to na principu alternativního peněžního systému, ten je reprezentován vytvořenou místní měnou, která je používána na platby zboží a služby uskutečněné mezi členy LETS. Je třeba zdůraznit, že měna LETS neslouží jako náhražka národního peněžního systému, ale jako jeho doplněk.

Členové LETS, kterých bývá řádově desítky až stovky, obdrží šekovou knížku v místní měně, která se může jmenovat jakkoliv, třeba žaludy nebo kaštany, dále sepíší seznam služeb či zboží, které je každý z nich ochoten v rámci systému poskytovat - např. opravu kol, hlídání dětí, prodej medu -, a to včetně ceny v jednotkách místní měny. Tato cena může být přibližným ekvivalentem běžné peněžní hodnoty daného úkolu nebo může odrážet čas, který činnost zabere. Seznam se namnoží, rozešle členům a periodicky aktualizuje.

Platby za zboží a služby se provádějí pomocí šeků, které se odesílají správci LETS (který je za tuto službu placený v místní měně), jenž transakce eviduje a zanáší do účtů jednotlivých členů. Každý účet začíná na nule a později nabývá kladné nebo záporné hodnoty. Zároveň platí, že celkový součet stavu účtů se záporným zůstatkem je roven součtu stavů účtů s kladným zůstatkem. Aby systém fungoval, musí být v každém okamžiku stav účtu části členů v minusu. Protože se v LETS neplatí úrok ze záporných ani z kladných zůstatků, nejsou členové se záporným zůstatkem nijak znevýhodněni.

Co když někdo ze systému jenom odebírá zboží a služby, ale nic nevrací? Zdá se, že k tomu prakticky nedochází díky sociální kontrole. Ostatní členové mají ve většině systémů k dispozici výpisy z účtů ostatních členů. Pokud se jim zdá, že určitý člen jen bere, ale nedává, mohou mu např. odmítnout poskytnout vlastní služby. Tato sociální zpětná vazba funguje nejlépe tam, kde se všichni členové osobně znají. I proto se řada lidí domnívá, že by horní hranice členství v LETS neměla přesáhnout pět set lidí. Tomu, kdo nemůže své služby v rámci systému udat, může pomoci i správce nebo člen koordinační skupiny, který s ním probere, jak by mohl své služby rozšířit nebo ho zkontaktuje s někým, kdo by o jeho služby měl zájem.

Pokud se přece stane, že někdo pouze využije služeb ostatních, sám žádné neposkytne a nakonec ze systému vystoupí, aniž by vyrovnal závazky, nebudou ostatní poškozeni, pokud nevypukne krize důvěry, a systém bude pokračovat v obchodování a přijímání dalších členů. Nerovnováha v zůstatcích účtů může být napravena tak, že je závazek bývalého člena LETS rozložen poměrně mezi zbývající členy (Johanisová, 1999).

 

Základní principy fungování LETS: Podle vzoru LCS je LETS založen na pěti základních principech (Hauserová, 2003):

1.          žádný zisk - LETS je koncipován jako neziskový systém se silným etickým základem a bez úmyslu na tomto systému něco vydělat. Je vyloučeno, aby si kdokoliv v ceně služby, kterou poskytuje, účtoval provizi. Etické pozadí je nutné, neboť kvalita služeb musí být i přes neúčtované provize na profesionální úrovni, jinak by lidé účastnící se LETS zadávali zakázky raději komerčním firmám a obchodního systému by se tak neúčastnili.

2.          neexistuje povinnost obchodovat - LETS jsou založeny na vzájemné dohodě v mnoha hlediscích. Být členem LETS v sobě zahrnuje i povinnosti vůči ostatním, jako např. při obchodování s ostatními členy splácet své obchodní závazky. Konsensus je samozřejmě nutný při každé transakci. Nikdo však nemůže být donucen uzavřít ten který obchod ani není povinen při obchodování používat místní měnu.

3.          transparentnost - Důvěra účastníka v systém a ostatní členy má prvořadou důležitost. Průhlednosti a přehlednosti systému je dosahováno tak, že jakýkoli člen LETS má k dispozici informace o stavu účtu a výši celkového obchodování kohokoliv jiného. Tato společenská kontrola relativně účinně odrazuje od zneužití systému.

4.          jednotka LETS měny ekvivalentní jednotce národní měny - Umožňuje jednodušší účetnictví, pokud by neexistoval ekvivalent, např. podnikatelé by měli tendenci se nezapojit do LETS kvůli případným problémům v účetnictví a zdanění.

5.          neexistence úroků - Neexistence placení úroků, ať už z kladných nebo záporných zůstatků na účtech členů LETS je pravděpodobně největším rozdílem mezi místní a národní měnou. Účtování úroků by totiž bylo proti původnímu záměru LETS. Měna v něm totiž existuje proto, aby zprostředkovala směnu a ne proto, aby z prostého jejího hromadění měl někdo zisk, nebo aby s ní zacházel jako se zbožím.

 

Typy LETS: Na světě existuje mnoho druhů LETS, každá skupina má velmi široký prostor k uskutečnění vlastních nápadů, nejvíce mě zaujaly dva specializované systémy, kterým se podařilo prosadit se „ve velkém“:

Hureai Kippu Japonsko má jednu z nejrychleji stárnoucích populací v rozvinutém světě. Do roku 2005 dosáhne obyvatelstvo nad 65 let 18,5 % z celkového počtu obyvatel (situace, do které se dostane Německo do roku 2006 a Velká Británie s Francií do roku 2016). Skupina 300 neziskových organzací vytvořila speciální měnu nazvanou Hureai Kippu (doslova poukázky vzájemné péče). Účetní jednotkou je jedna hodina služby. Lidé poskytující tyto služby mohou sbírat kredity na účtu časových úspor zdravotní péče, z kterého mohou čerpat v případě potřeby, například když sami onemocní. Tyto kredity fungují jako doplněk k normálnímu programu zdravotního pojištění, za který se platí v jenech. Kromě toho mnozí upřednostňují převod části nebo i všech kreditů Hureai Kippu na své rodiče, kteří mohou žít v jiných částech země. Na uskutečňování takovýchto převodů vznikla dvě soukromá elektronická účetní centra. Přitom se přišlo na jeden zvlášť důležitý objev. Protože poskytovaná kvalita péče je vyšší, starší lidé upřednostňují služby poskytované lidmi placenými v Hureai Kippu před lidmi placenými v jenech (Douthwaite, 2002).

Wirtschaftsring Členy švýcarské organizace WIR (Wirtschaftsring) bylo v polovině devadesátých let šedesát tisíc malých a středně velkých firem, včetně například tisíc osmi set padesáti tří architektů, sto šedesáti sedmi právníků a šestnácti pohřebních ústavů. V roce 1993 měl Wirtschaftsring obrat ekvivalentní šedesáti miliardám českých korun. Byl založen jako družstvo v roce 1934 skupinkou lidí, kteří se inspirovali myšlenkami ekonomického reformátora Silvia Gesella a chtěli „svobodnou výměnu zboží a služeb bez vykořisťování a bez nátlaku státu“. Jako vykořisťující byly chápány vysoké úroky.

Od systémů LETS se Wirtschafstring v důležitých ohledech liší. Jednak je zaměřen pouze na firmy, jednak pracuje ve větším měřítku. Je také mnohem formálněji strukturován. Zástupce firmy - nového zájemce o členství - musí nejprve absolvovat pohovor v jedné ze šesti poboček, jejímž pracovníkům nabídne nějakou záruku, nejčastěji hypotéku na dům nebo sídlo firmy. Pokud je první pohovor úspěšný, prověří důvěryhodnost firmy ještě zvláštní komise. V případě, že je spokojena, dostane nový účastník šekovou knížku na měnu „wir“ a katalog firem, od kterých může žádat služby výměnou za wiry. V podstatě jde o velmi výhodnou půjčku.

„Wirové“ hypotéky se splácejí opět ve wirech. Člen si je vydělává tak, že poskytuje své služby ostatním členům kruhu. Pouze úroky ve výši 1,75 % (nebo 2,5 % v případě půjček, nezajištěných zárukou - údaje z roku 1994) se splácejí ve švýcarských francích, což je příspěvek na provoz družstva. Člen navíc platí malý členský příspěvek ve wirech, z něhož se mj. financuje vydávání katalogu firem a vlastního časopisu. Ne všechny firmy poskytují své služby ostatním členům výhradně ve wirech. Pokud se však firma chce stát „oficiálním“ členem, musí se zavázat, že podíl ceny jejích služeb ve švýcarských francích nepřesáhne 70% podíl ceny celkové. Nemůže-li to zaručit, stává se členem „neoficiálním“ a platí vyšší poplatky. Systém Wirtschaftsringu je elegantní, funkční a ušetří svým členům, malým a středním švýcarským firmám, spoustu peněz (Johanisová, 1999).

 

Vztahy se státními a jinými institucemi:

Finanční úřady Otázka zdanění obchodních aktivit často provoz LETS komplikuje. Finanční úřady mohou chápat LETS jako pokus o daňový únik, nicméně toto nahlížení je mylné. LETS nejsou utvářeny proto, aby se jejich členové vyhýbali daním, a správci také členy na takovéto chování upozorňují. Obecně platí, že obchodní transakce, že obchodní transakce provedená v LETS je zdanitelná, jestliže je tatáž nebo podobná obchodní operace zdanitelná v konvenční ekonomice. Každý člen je zodpovědný za vlastní daňové závazky. Samotný LETS zdanění nepodléhá, neboť je založen na neziskovém principu.

Pracovní úřady Obecně mají úřady možnost sledovat příjmy člena LETS v místní měně a snížit dávky mu vyplácené. Např. ve Velké Británii platí, že příjem v místní měně může způsobit redukci dávek, pokud překročí přípustnou hranici, za kterou již dávky od státu nejsou vypláceny. V Irsku je situace jiná. Irské úřady např. akceptovaly argument, že účast v LETS pomůže nezaměstnaným zachovat si zdraví, pracovní návyky a neformální kontakty, pomocí nichž mohou nakonec najít i placenou práci. Obdobná situace je i u vyplácení dávek invalidního důchodu.

Centrální instituce LETS se nedočkaly zvláštní pozornosti od státních institucí. Vlády mnoha zemí nepodnikají žádné aktivity směrem k LETS, výjimku snad tvoří vláda Austrálie, která dlouhodobě spolupracuje s LETS a pozitivně se podílí na jejich rozvoji, a také vláda Velké Británie v posledních letech bere možnosti LETS velmi vážně, zvlášť jako prostředek pro rozvoj regionálních ekonomik, a připravuje pro ně určité rozvojové programy. Letslink UK - sdružení LETS fungujících ve Velké Británii - se stala pro vládu partnerem a spolupracuje s ní na přípravě návrhů pro pomoc regionům a také doporučuje postupy pro iniciaci vzniku dalších systémů.

Místní správní orgány Místní správní instituce mohou aktivně podporovat rozvoj LETS pomocí garantování úvěrů, zajišťováním a poskytováním klíčových zdrojů na náklady na rozvoj LETS. Dále se může podílet na LETS tím, že bude akceptovat platby daní v místní měně nebo místní měnu používat ve své vnitřní struktuře.

Banky Neziskové systémy půjček, jako je např. Wirtschaftsring, jsou potenciálně velmi cennými stavebními kameny alternativního ekonomického systému. Při jejich zavádění je však třeba počítat s obrovským odporem bank, jedné z nejmocnějších ekonomických sil na světě. Banky se totiž nutně musí cítit ohroženy systémem, jehož masové rozšíření by mohlo znamenat omezení jejich hlavního zdroje - úročených půjček.

 

Přínos LETS: Jedním z klíčových důvodů, proč jsou LETS zakládány, je snaha převzít kontrolu nad vlastním hospodářským rozvojem z rukou bank, vlády a globálních tržních sil. Zakladatelé LETS tak vědí, že lidé v těchto systémech mohou být schopni pokrýt většinu svých potřeb pomocí nevyužívaných místních zdrojů a nejsou v takové míře odkázáni na příliv finančních prostředků „zvenčí“. Dopad LETS na ekonomiku zatím není velký, např. průměrným měsíční obrat členů LETS v anglickém Stroudu v místní měně činí zhruba 5 % jejich měsíčních příjmů v měně celostátní. O něco lepší je situace v zemích, kde ze systémů místní měny nevylučují nezaměstnané. Pro některé z nich, stejně jako pro penzisty či osamělé rodiče, se LETS stává důležitým zdrojem příjmů.

Další aspekty plynoucí z fungování LETS se dají charakterizovat jako psychologické nebo sociologické. Jednotlivcům zapojeným do LETS může tento systém přinést více pracovních příležitostí. Díky tomu mohou užívat a dále rozvíjet své schopnosti, které by v případě, že by se na konvenčním trhu práce neuplatnili, zůstaly nevyužity. Zapojení do LETS také přispívá k větší flexibilitě s vlastními finančními prostředky, neboť díky místní měně, která vzniká, když je třeba (jinými slovy je „vytvářena“ obchodováním), nehrozí nedostatek finančních prostředků.

Pro místní společnost je místní měna jakýmsi spojovacím článkem, který ve svém důsledku stmeluje obyvatele obce / regionu. Posilují se sociální vazby, spolupráce a také vliv při plánování a implementaci místních iniciativ. V rámci LETS také neexistují rozdíly mezi bohatými a chudými, hromadit jednotky LETS nemá žádný smysl, neexistují tu úroky a jednotky se musí utratit zase jedině v rámci LETS.

Velký přínos má také pro životní prostředí. Odpadá doprava zboží, dojíždění řemeslníků na velké vzdálenosti. Členové LETS si mohou navzájem půjčovat a pronajímat různé předměty (např. fotoaparát, jízdní kolo, pračku, mandl, garáž atd.), je větší šance recyklovat materiály, na opravy všeho druhu, i takové, které by v běžné síti odmítli udělat, protože se už nevyplatí.

 

Slabiny LETS: Kromě překážek šíření uvedených v kapitole o vztahu LETS k institucím se jedná především o další dvě:

1) Protože LETS spoléhají na laxní a neformální kontrolu, jen málokterý dokázal získat a udržet si víc než 200 aktivních členů, při větších počtech už roste riziko podvodníků, které může vyvolat krizi důvěry v systém a jeho rozpad.

2) Peníze mají ve společnosti trojí funkci: prostředku pro výměnu zboží, jednotky vzájemného účtování a uložení hodnot pro budoucnost. Na rozdíl od prvních dvou nemohou systémy, jako je LETS, tuto třetí funkci plnit. Málokdo bude spořit jednotky LETS s tím, že je utratí v důchodu, protože nemůže vědět, zda budou za dvacet či čtyřicet let ještě platit.

Richard Douthwaite proto navrhuje rozvíjet systémy, jako je LETS, ale paralelně zavádět univerzálnější a trvalejší měnu, která by si zachovala roli uložení hodnot pro budoucnost. Mohla by být podložena např. tržními hodnotami základních typů primárního zboží (zlato, železo, káva, sója, vlna apod.), nebo fosilní energie (Douthwaite, 2002).

 

Závěr: Domnívám se, že LETS nejsou zázračným lékem, který napraví neduhy tohoto leckdy zmateného světa, jsou však nadějnými pokusy, jak zpochybnit zdánlivé samozřejmosti, ve kterých žijeme, pokusem, jak v tom nepřehledně velkém globálním najít kus malého, milého, lidského. LETS nenahradí národní měny, ostatně ani tyto ambice nemají, mohou se však stát solidním alternativním základem zdravější společnosti, která bude zohledňovat nejen ekonomické, ale i etické, sociální, či environmentální aspekty života. Nezapomínejme, že LETS získávají na síle při větších hospodářských recesích, vzhledem k nesmyslnosti představy o nikdy nekončícím hospodářském růstu se v budoucnu dají očekávat velké krize, je proto dobré být připraven, začít tkát sítě z nití silnějších a pevnějších než jen ekonomických.

 

Literatura:

1.          Douthwaite, R.: Ekológia peňazí. diveRzita, Dolný Kubín, 2002.

2.           Hauserová, E.: LETS aneb Jak se vyhnout nástrahám oficiální měny. <http://lets.ecn.cz/baraka.htm>, 10.2.2003.

3.           Jakubec, I.: Předpoklady a principy fungování LETS. <http://lets.ecn.cz/ppflets/obsah.htm>, 10.2.2003.

4.           Johanisová, N.: Zkratky. in Sedmá generace, r.VIII/99, č.4, s.22-23.

5.           Lang, P.: Lets Work - Rebuilding  the Local Economy. Grover Books, UK, 1994.

6.           LETS - ČR. <http://lets.ecn.cz/letsvcr.php>, 10.2.2003.