|
Vlasy považujeme za jednu z přirozených ozdob každého člověka. Problém je však v tom, že kvalitu a množství vlasů si nevybíráme a tak se někdy může stát, že vlasy řídnou a vypadávají. Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres). Člověku na hlavě roste průměrně 100 000 až 150 000 vlasů. Nejtenčí vlasy bývají světlé, kterých bývá většinou nejvíce. Silnější vlasy jsou hnědé a černé. Nejsilnější jsou vlasy zrzavé, které zároveň patří mezi nejtenčí. Barva vlasů je ovlivněna podílem červeného a hnědého barviva (pigmentu) melaninu, který je ve vlasové kůře. Šedivění vlasů je způsobeno postupným úbytkem melaninu z vlasové kůry (s přibývajícími léty ho ubývá). Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Vlasy představují po kostní dřeni druhou nejrychleji rostoucí tkáň těla. V průměru vyroste každý den na hlavě dospělého člověka celkem 35 metrů vlasových vláken. 90 % vlasů na pokožce hlavy roste, zatímco 10 % odpočívá. Želízka na kadeření vlasů byly oblíbené již v době starověkých Římanů. Vlasy Afričanů rostou pomaleji a jsou lámavější než vlasy Evropanů. Vlasy Asiatů rostou nejrychleji a jsou nejpružnější. Děti ztrácejí v průměru 90 vlasů denně, v dospělosti se tento počet zvýší až na 120. Vlasy jsou spolu s nehty, potními a mazovými žlázami deriváty kůže. Rostou po třech šikmo z vlasové cibulky uložené v podkoží. Součástí vlasové jednotky je i sval (vzpřimovač vlasu) a mazová žlázka, která ústí podél vlasu na povrch pokožky. Smrštěním svalu se vlas napřímí a z mazové žlázy se uvolňuje maz, který pokrývá pokožku hlavy a samotný vlas.
Transplantace vlasů je tedy zákrok, jímž se přesazují dědičně nepoškozené zdravé vlasové kořínky do prořídlých nebo holých míst pacientovy hlavy. Jedním z velmi důležitých předpokladů úspěšné vlasové transplantace je dobrá výživa nově vsazených vlasových štěpů – to znamená, že musí být dodržen dostatečný odstup mezi jednotlivými implantovanými štěpy. Z tohoto důvodu se někdy vlasová transplantace po nějaké době, zhruba za 6 až 8 měsíců, opakuje a vlasový porost se zahušťuje. Výsledný efekt transplantace vlasy závisí na kvalitě, tloušťce a barvě vlasů a kvalitě kožního krytu hlavy. I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimálního stavu lze někdy docílit po dvou až třech zákrocích. Poněvadž vlasovou transplantaci je možno několikrát opakovat, lze tak docílit efektu, který je téměř nerozeznatelný od původní hustoty. Nejvýraznější efekt transplantace dosahuje, pokud se nové vlasy přenášejí na místo, kde původní již zcela vypadaly. Transplantací lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen.
Zvýšené vypadávání může být zcela přirozené při hormonálních změnách v organismu jako např. v době puberty, v těhotenství či v menopauze. Příčinou padání bývá též často velký stres, vážné onemocnění či špatná výživa po delší dobu. Také chemické poškození vlasů sehrává svou roli. Padání vlasů je však často i známkou hormonální poruchy. Vlasy mohou být krátké, dlouhé, vlnité, rovné, kudrnaté. Všechny tyto charakteristiky vlasu - množství vlasových cibulek a mazových žláz, barva a tvar vlasu, jsou dány již geneticky. Životnost vlasů je různá - na hlavě 2 - 7 let, chloupky po těle 4 - 9 let. Má-li vlas narůst do délky 2 metrů potřebuje k tomu 20 - 30 let.Denně vlasy přirostou o přibližně 0,35 mm. Nejrychleji nám vlasy rostou na jaře a na podzim, nepomaleji v zimních měsících.
Při problémech se svědivou a olupující se pokožkou hlavy je kromě aplikace vhodných vlasových přípravků a masáží stejně tak důležité nahlédnout do vlastního nitra a usilovat o zklidnění zevnitř. Možností je mnoho – zatímco někdo si napustí plnou vanu vody, zapálí svíčky a pustí uklidňující hudbu, jiný dá přednost příjemné procházce v přírodě nebo si koupí malou drobnost pro radost a další zajde do restaurace na dobré jídlo. Každý z nás je jedinečný a má svůj vlastní způsob relaxace, který mu pomůže najít ztracený pocit pohody. Možná, že naše vnitřní pozitivní vyzařování pak nedá šanci žádné nepohodě, problémům či trápením, které se projevují jak v nás samotných, tak i navenek. Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.
Maz z mazové žlázky promašťuje nejen pokožku, ale i vlas v celém rozsahu. Pokud je mazu dostatek, vlasy jsou lesklé, pokožka hlavy se neolupuje. Stejně jako počet vlasů, je i počet mazových žlázek dán geneticky. Někdy však může být mazotok obtěžující a může být doprovázen i zvýšeným výpadem vlasů. Kromě dědičnosti mají na mazové žlázy velký vliv pohlavní hormony a stresové situace. Androgeny (mužské pohlavní hormony) zvyšují mastivost, estrogeny (ženské pohlavní hormony) snižují. V důsledku stárnutí organismu ubývá mazových žláz, a tedy i produkce mazu.

|