|
Kůže představuje v mnoha ohledech přímé spojení mezi námi a okolním světem. Přitom plní četné, životně nezbytné funkce:
- Ochrana těla: kůže chrání tělo př�ed přílišnou ztrátou vody a vnějším poškozením (např. mikroorganizmy, chemikáliemi nebo UV-zářením);
- Termoregulace: společně se systémem kkrevního oběhu zajišťuje kůže rovnoměrnou tělesnou teplotu cca 37 °C;
- Signál a komunikace: na jedné straně signalizuje kůže okolí (např. zarudnutím nebo zblednutím) naše pocity; na straně druhé vnímáme přes kůži okolí, přičemž volná nervová zakončení v kůži zprostředkovávají mozku doteky, teplotu i bolest;
- Zásobárna: kůže je důležitou zásoobárnou energie pro látkovou výměnu. Obsahuje cca 50% našich veškerých tukových zásob. Navíc se zde ukládá a zužitkovává množství dalších životně důležitých látek, jako je voda a soli Nejdůležitější úlohou kůže je její bariérová funkce. Kůže chrání tělo před ztrátou vody a zabraňuje vnikání škodlivých mikroorganismů. Tyto důležité úlohy zajišťuje v podstatě vnější vrstva buněk kůže se svými speciálními tuky a zrohovatělými buňkami. Pokožka se považuje za semipermeabilní (polopropustnou). Určité látky mohou přes bariéru kůže tělo opouštět, jiné vnikají zvenku do kůže. Vzhled jedince podmiňuje mimo jiné aktuální stav kůže, její fyziologické změny ve smyslu stárnutí nebo patologické kožní projevy. Kůže se takto účastní nonverbální komunikace a je důležitým faktorem ovlivňujícím chování i postavení jedince ve společnosti, protože jeho vzhled může vést k pocitům méněcennosti, souvisí s profesním a společenským úspěchem, včetně úspěchu v navazování sexuálních vztahů. Kůže je náš ochranný plášť. Náš organismus chrání nejen před různými mechanickými vlivy, ale i před infekcemi nebo slunečním zářením.
Bez kůže bychom nic necítili, protože se zde nachází sídlo hmatu. Vytváří se zde maz a pot, a právě pocení je jeden z obranných mechanismů, kterými tělo reaguje na přehřátí nebo stres.
Zdravá pokožka se průběžně obnovuje sama. Během cca 30 dní se přitom z kožních buněk, které se nově vytvořily v pokožce, stanou buňky zrohovatělé vrstvy a jako velmi malé, pouhým okem neviditelné buněčné balíčky na povrchu pokožky odloupnou. Normální proces tvorby nových buněk a jejich odlupování je v případě výskytu lupů narušen. Je vědecky prokázáno, že u lidí, kteří mají lupy se pokožka obnovuje každých 20 dní - tedy o třetinu rychleji. Buňky se pak dostanou na povrch kůže příliš rychle a zde se jako větší svazky buněk - jako destičkovité, viditelné lupy - oddělí. U citlivé pokožky na hlavě je zrohovatělá vrstva - ochranná bariéra kůže - propustnější pro dráždivé vnější vlivy, a proto plní svou ochrannou funkci pouze nedostatečně. Vlivy, jako teplo, chlad nebo chemikálie, mohou pronikat bariérou hluboko do kůže. Pokožka pak reaguje záněty, zarudnutím, svěděním a pocitem pnutí. Citlivost pokožky se může měnit v závislosti na ročním období.
Pomoci čistících výrobků se z povrchu kůže odstraňuje špína, zbytky mastí, bakterie, sekrety žláz a odlupující se šupinky. Voda samotná je pro účinné čistění nedostatečná, protože nemůže odstranit lipofilní částice. K tomu potřebujeme aktivní mycí substance. Ty mohou díky své molekulární stavbě rozpouštět nebo emulgovat částice tuků a nečistot, které se pak odstraní vodou. Po čistění obličeje pomocí syndetů trvá přibližně dvě hodiny, než se vrstva lipidů opět regeneruje. Proto je promazání kůže po použití syndetů velmi důležité. Suchá kůže atopika je velmi citlivá na vysušení a podráždění. Proto byste měli změnit Vaše návyky při čistění kůže. Přehnaná hygiena může být příčinou dráždění kůže. Obzvláště v chladném ročním období, ve kterém je kůže náchylná k vysýchání, není ani z hygienického hlediska většinou nutné se denně vydatně sprchovat. Po každém kontaktu s vodou se doporučuje vhodně kůži ošetřit. Kontakt se substancemi, dráždícími pokožku – i pod prahovou hodnotou – je pro suchou kůži velmi škodlivý a může vést k chronickým ekzémům.
Svoji kůži si lidé natírali už v pravěku. Především tukem se chránili proti větru, slunečnímu záření, ale i hmyzu. Primitivní člověk si obličej i tělo líčil barevnými hlinkami nebo šťávami z rostlin. Ornamenty na kůži ho jednak měly chránit před duchy, vyjadřovaly ale rovněž jeho společenské postavení a příslušnost ke kmeni. Ve staré Indii používali přípravky k pěstění krásy ženy i muži. Oblíbené byly obklady z různých bylinných šťáv, masti a oleje. Za elixír života bylo považováno kravské mléko, ještě více se ale cenilo mléko mateřské. Lázeňství bylo populární i v Římě, kde se stavěly lázně veřejné. Návštěva takových lázní byla i společenská událost – kromě očisty zde lidé nalezli také příležitost k diskusi a filozofování. Lázně měly rovněž léčebný efekt. Lékaři často doporučovali pacientům střídavé koupele v horké a studené vodě, masáže a vtírání olejů do kůže. Žádná vznešená Římanka nemohla ulehnout ke spánku bez pleťové masky na obličeji a krku. Mezi oblíbené přísady masek patřilo chlebové těsto a mléko. Ráno se maska omývala taktéž mlékem – buď kozím, a nebo po vzoru Kleopatry, mlékem z oslice. Jen malé zlepšení přinesla renesance. Tehdejší krásky o svoji kůži pečovaly podle staré receptury, v níž hrál důležitou roli lněný olej, voňavá koupel a kosmetické masky. Ty se vyráběly třeba z vaječných bílků a myrty.
Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže. Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži". Předčasně se vyvíjí záhyby a vrásky, vrstvy kůže se ztenčují. Stav suché kůže vyžaduje již od časného mládí trvalou péči, aby se zabránilo stále se vyskytujícím zánětům a předčasnému stárnutí kůže. Proti vysýchání působí přírodní faktory udržování vlhkosti v nejvrchnější vrstvě kůže a vhodné složení hydrolipidního filmu kůže. Citlivost kůže vůči chemickým noxům (škodlivinám), především alkalickým mýdlům, roste. Vláčnost zrohovatělé vrstvy se rovněž ztrácí, což může vést k tvorbě vrásek. Časté čistění kůže odstraňuje nejen hydrolipidový film, nýbrž může také uvolňovat faktory udržování vlhkosti z kůže a poškozovat membrány zrohovatělých buněk. Vlivem malých defektů zrohovatělé kůže dochází ke ztrátě vody, bariérová funkce kůže již není zaručena. K těmto změnám dochází častým kontaktem s vodou, jako je časté sprchování a koupání. Používají-li se k čistění kůže mýdla, dochází k masivnímu narušování fyziologické kyselé hodnoty pH. Čistění syntetickými deodoranty sice zabraňuje nefyziologickému zvyšování hodnoty pH kůže, i ty však odstraňují hydrolipidní film. Čistění pomocí nevhodných preparátů patří k nejčastějším příčinám suché kůže. I faktory životního prostředí jsou rozhodující pro vytvoření suché kůže: převážně v zimních měsících panuje v klimatizovaných nebo vytápěných místnostech příliš nízká vlhkost vzduchu (požadovaná hodnota je minimálně 55 %), což podmiňuje vysýchání rohovatějící vrstvy.
Pomocí vhodných ošetřujících výrobků je možné udržovat nebo obnovit ochranný hydrolipidový film kůže a zvýšit v ní obsah vlhkosti. Vzhledem k tomu, že suchost kůže přináší následné problémy, které spočívají ve snížené bariérové funkci a riziku tvorby ekzémů, infekcí a kontaktních alergií, je důsledné ošetřování kůže důležitým preventivním opatřením. Pravidelným ošetřováním ulevíme a napomůžeme zlepšení zarudnuté a šupící se kůži. Pravidelné ošetřování a šetrné čistění kůže je nejdůležitějším bodem pro prevenci a léčbu suché kůže. Nedostatek hydrolipidové emulze podmiňuje suchost, šupění kůže ve stáří. Kromě toho chybí přirozené faktory udržující vlhkost kůže, které pocházejí z mazu, potu a z procesu rohovatění a jsou důležité pro udržení obsahu vody ve zrohovatělé vrstvě.
Dnes snad každá žena považuje za samozřejmost dopřát si kvalitní kosmetiku. Důležité je ovšem i její správné použití. Například pravidelné „vytahování“ pleti na obličeji při aplikaci krému může být příčinou předčasné tvorby vrásek. Naštěstí je dnes na trhu již velké množství literatury, kde je možné se s těmito informacemi seznámit. Odborný lékař či kosmetička také pomohou najít odpověď na konkrétní dotazy. Strava má na kvalitu kůže velký vliv. Pleti například neprospívá příliš cukru, tuku, oleje, kofeinu, bílého pečiva nebo ostře kořeněných jídel. Naopak pomůže čerstvá zelenina a ovoce, vláknina, libové maso nebo ořechy. Dodržování zásad zdravé životosprávy prospěje nejen Vaší pleti, ale i celému organismu. Nikotin obsažený v tabákovém kouři ovlivňuje negativně organizmus jako celek. Stahuje cévy, podporuje vznik nádorových onemocnění. Pokožka dlouholetých kuřáků bývá zhrubělá, vrásčitá. Kolem úst se tvoří hluboké brázdy, které kosmeticky prakticky nelze korigovat. V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat.
|
