Důslednou péčí o kůži a vhodnou ochranou proti slunci je možno předčasnému stárnutí zabránit.

Lidová moudrost

Vzhled jedince podmiňuje mimo jiné aktuální stav kůže, její fyziologické změny ve smyslu stárnutí nebo patologické kožní projevy. Kůže se takto účastní nonverbální komunikace a je důležitým faktorem ovlivňujícím chování i postavení jedince ve společnosti, protože jeho vzhled může vést k pocitům méněcennosti, souvisí s profesním a společenským úspěchem, včetně úspěchu v navazování sexuálních vztahů.

Kůže je náš ochranný plášť. Náš organismus chrání nejen před různými mechanickými vlivy, ale i před infekcemi nebo slunečním zářením. Bez kůže bychom nic necítili, protože se zde nachází sídlo hmatu. Vytváří se zde maz a pot, a právě pocení je jeden z obranných mechanismů, kterými tělo reaguje na přehřátí nebo stres.

Bez ochranného filmu, který je na pokožce, bychom nebyli schopni odolat vlhkosti. Film totiž brání pronikání vody a dalších látek dovnitř těla. V kůži se také tvoří vitamín D, který vzniká z provitaminů za přítomnosti slunečního záření.

V každodenním boji proti infekcím a znečištění je naše pokožka v první frontové linii! Potřebujeme ji tedy chránit a posilovat se zvláštní péčí. Když se tato ochrana poruší, ať už alergií, kousnutím hmyzem, popáleninami nebo jen extrémním počasím, naše pokožka potřebuje něžnou péči na posílení léčebného procesu, abychom se vyhnuli infekcím.

Po čistění obličeje pomocí syndetů trvá přibližně dvě hodiny, než se vrstva lipidů opět regeneruje. Proto je promazání kůže po použití syndetů velmi důležité.

Ke sprchování se doporučují mírné tensidy s přídavkem lipidů a sprchové oleje, které čistí zvlášť jemně. Tento efekt podpoří jen velmi šetrné otření kůže ručníkem.

Ke koupelím se doporučují koupelové oleje, přičemž se doporučují koupele ve vrstvách. Takto označujeme koupele, při kterých se ošetřující prostředek dává přímo do vody. Na povrchu vody výrazně rozpoznáváme plovoucí film oleje, případně takzvaná "mastná oka". Tyto koupele zanechávají mastný film na pokožce a tím jsou zvlášť účinné. Koupelové pěny a jiná pokožku vysušující opatření (natírání roztoky s obsahem alkoholu, např. Alpa apod.) byste se měli vyvarovat.

Po každém kontaktu s vodou se doporučuje vhodně kůži ošetřit. Kontakt se substancemi, dráždícími pokožku – i pod prahovou hodnotou – je pro suchou kůži velmi škodlivý a může vést k chronickým ekzémům.

Nikotin obsažený v tabákovém kouři ovlivňuje negativně organizmus jako celek. Stahuje cévy, podporuje vznik nádorových onemocnění. Pokožka dlouholetých kuřáků bývá zhrubělá, vrásčitá. Kolem úst se tvoří hluboké brázdy, které kosmeticky prakticky nelze korigovat.

Sedavý způsob života má za následek zpomalení všech tělesných pochodů. Dochází i ke zbrzdění procesů, které vedou k obnově pokožky. Kůže se nedostatečně regeneruje a není schopná vyplavovat škodliviny, které ji zatěžují.

V noci přichází chvíle, kdy regenerační procesy v kůži vrcholí. Ve spánku vytváří kůže nové buňky, kterými nahrazuje ty odumřelé. V kůži se odehrává mnoho chemických procesů a je proto potřeba dopřát pleti dostatečně dlouhý odpočinek. Přestože není možné si uchovat spánek „do zásoby“ i ti, kteří si nemohou dopřát alespoň 6-7 hodin spánku denně, by se měli alespoň jednou za několik dní dobře vyspat.

Pobyt na čerstvém vzduchu přispívá ke kvalitní regeneraci pokožky. Dochází k jejímu prokrvení, zrychluje se látková výměna a navíc, pobyt v přírodě má protistresové účinky.

Také častý stres má na celý organismus, a tedy i na pokožku neblahé účinky. Stres a napětí působí celkovou únavu, která může vyvolat v některých partiích na kůži zvýraznění vrásek, jinde naopak – například kolem očí – způsobit otok, který je zpočátku přechodného ale později trvalého charakteru. Proti stresu je možné bránit se výše zmíněnou zdravou životosprávou, pohybem na čerstvém vzduch a někdy pomůže i jednoduchá koupel s příjemnou kosmetikou, která je relaxací pro tělo i duši.

Podkoží (subcutis) - ochranný polštář a zásobárna. Škára (dermis/korium) - síť vláken zajišťující tvar a pevnost. Pokožka (epidermis) - ochranný val vůči vlivům okolí.

Vnímání bolesti a svědění probíhá přes nervová zakončení. V kůži se nachází receptory pro vnímání pocitů tlaku, teploty a vibrací. Přes tyto receptory vedou nervové jednotky impulsy k centrálnímu nervovému systému. Množství smyslových vláken vedoucích z kůže k míše je větší než jeden milion. Vnímání teploty a bolesti patří k nejdůležitějším ochranným mechanismům. Tělo je díky neuvědomělým a uvědomělým reflexům ihned vyvedeno ze zóny nebezpečí.

Zrohovatělá vrstva sama působí jako ochranný pancíř proti mechanickým a tepelným vlivům. Přesto se pokožka chrání ještě více. Na zrohovatělé vrstvě leží povrchový film z potu, kožního mazu (sebum) a bakterií: Hydro-lipidový film, který je označován také jako ochranný kyselý plášť. Se svou mírně kyselou hodnotou pH 5 -5,5 má funkci "ochranného pouzdra". Dokáže omezeně neutralizovat zásadité a kyselé látky, a chrání tak pokožku před poškozením.

Na pokožce se střídají zarudlá místa vedle bledých, protože prokrvení je nerovnoměrné. Často se také setkáváme s nerovnoměrnou pigmentací. Způsobují to šupiny, absorbující ultrafialové záření, takže předtím šupinaté oblasti se především v létě jeví jako bledé vedle normálně opálené kůže.

Zpravidla se vyskytují okrsky dermatitidy. Projevuje se vysoká citlivost na slunce a snížená schopnost neutralizace alkálií. Kůže je velmi citlivá na častý kontakt s vodou nebo mýdlem. Rychle dochází k praskání a trhání zrohovatělé vrstvy. Obraz se pak podobá popraskané keramické váze, hovoříme o "krokodýlí kůži".

Příčiny suché kůže jsou většinou dány dědičně nízkou produkcí mazu, někdy vnějšími faktory jako třeba častým koupáním, sprchováním nebo používáním mýdel či pěnivých přísad do koupele, které zapříčiňují odmašťování zrohovatělé vrstvy.

Proti vysýchání působí přírodní faktory udržování vlhkosti v nejvrchnější vrstvě kůže a vhodné složení hydrolipidního filmu kůže.

Z mazu, z produktů rohovatění a z potu vzníká i přírozený faktor udržování vlhkosti (NMF) kůže. Pomocí této substance, která váže vodu, se voda zdržuje v rohové vrstvě a zabraňuje jejímu úbytku. Voda je rozhodující substancí pro vláčnost zrohovatělé vrstvy.

I faktory životního prostředí jsou rozhodující pro vytvoření suché kůže: převážně v zimních měsících panuje v klimatizovaných nebo vytápěných místnostech příliš nízká vlhkost vzduchu (požadovaná hodnota je minimálně 55 %), což podmiňuje vysýchání rohovatějící vrstvy.

Jako důležitý faktor zatěžování kůže je třeba uvést také sluneční záření, které kůži velice vysušuje. Profesionální kontakt s chemickými dráždivými látkami, jako jsou organická rozpouštědla, která kůži silně odmašťují, nebo s alkalickými a kyselými roztoky vyžaduje zvláštní a důslednou péči.

O svoji kůži pečovali lidé prakticky od Adama. Některé jejich recepty na krásu bychom bez obav mohli vyzkoušet i dnes, jiné nejsou právě nejlákavější. Tak či onak, malá procházka historií krásy bude jistě poučná i zábavná.

Ve staré Indii používali přípravky k pěstění krásy ženy i muži. Oblíbené byly obklady z různých bylinných šťáv, masti a oleje. Za elixír života bylo považováno kravské mléko, ještě více se ale cenilo mléko mateřské.

Lázeňství bylo populární i v Římě, kde se stavěly lázně veřejné. Návštěva takových lázní byla i společenská událost – kromě očisty zde lidé nalezli také příležitost k diskusi a filozofování. Lázně měly rovněž léčebný efekt. Lékaři často doporučovali pacientům střídavé koupele v horké a studené vodě, masáže a vtírání olejů do kůže. Žádná vznešená Římanka nemohla ulehnout ke spánku bez pleťové masky na obličeji a krku. Mezi oblíbené přísady masek patřilo chlebové těsto a mléko. Ráno se maska omývala taktéž mlékem – buď kozím, a nebo po vzoru Kleopatry, mlékem z oslice.

Ve středověku už koupání tak oblíbené nebylo, nicméně různé balzámy, parfémy a vonné oleje byly u šlechty velmi populární. Urození lidé nosili u pasu takzvaná voňadla, tedy lahvičky s vůní dováženou většinou z Arábie. Jejich úkolem bylo zakrýt zápach, který se kolem nich při nedostatečné hygieně mohl šířit.

Build a better career. Get work.