Za mužskými problémy v sexuálním životě se mohou skrývat závažná onemocnění nebo duševní poruchy. Erektilní dysfunkce patří mezi nejčastější sexuální poruchy. Celosvětově jí trpí více než 100 milionů mužů. V České republice je to kolem 800 tisíc mužů ve věku 35 až 65 let a jejich počet se každým rokem zvyšuje zhruba o 40 tisíc. Potíže s erekcí má 75 procent diabetiků, 68 procent mužů s vysokým krevním tlakem nebo 56 procent mužů s ischemickou chorobou srdeční. Muži s těžkou depresí mají potíže s erekcí dokonce až v 90 procentech případů. Nedostatek energie v našem organismu a v jeho oslabených buňkách má za následek nemožnost účinně čelit vzniklým zdravotním problémům a zdárně obnovovat rovnováhu v našem organismu. Odborně je impotence definována jako neschopnost udržet erekci dostatečnou pro provedení pohlavního při 25 % a více pokusech. Podle odhadů odborníků, provedených na základě této definice, se erektilní dysfunkce vyskytuje u 10 až 20 milionů amerických mužů ve věku 40 až 70 let. Erektilní dysfunkce může být známkou jiných probíhajících zdravotních problémů. Léčbu by Vám proto měl určit lékař až na základě pečlivého vyšetření. Kouření má na svědomí až čtvrtinu erektilních dysfunkcí. Cigarety kromě plic škodí i Vašim cévám a komplikují přítok krve do penisu. Tím, že cigarety omezíte nebo úplně vynecháte, můžete velmi výrazně přispět svému celkovému zdraví. V případě, že si nevíte s odvykáním rady, zeptejte se svého lékaře. Velké množství alkoholu poškozuje játra a díky tomu se testosteron ve Vaší krvi rychleji mění v estrogen. 75 procent chronických alkoholiků trpí erektilní dysfunkce. Kromě toho alkohol poškozuje nervová zakončení a zhoršuje vedení vzruchu. Snížení Vaší sexuální výkonnosti mohou způsobit i drogy. K poruše erekce zákonitě vede dlouhodobé užívání opiátů (heroin, morfin, metadon), stimulancií (kokain, amfetaminy), psychedelických drog (LSD, extáze), těkavých nitritů (amylnitrit), marihuany, benzodiazepinů a barbiturátů. Stres vyvolává v těle aktivaci obranných pochodů. Celý organismus se nastaví na to, aby byl schopen čelit krizi. Všechno, co se v něm odehrává, je pravým opakem toho, co je třeba k erekci. Málo známým faktem je, že erektilní dysfunkce může vyvolat i příliš sedavý způsob života. Při dlouhém sezení dochází ke stlačování cév, které zásobují penis krví. Léky působí přímo na cévy penisu. Zablokují enzym PDE5 a tlumí jeho aktivitu. Při zpomaleném odbourávání se cGMP hromadí v buňkách cév a brání jejich stažení. Cévy povolují, do topořivých těles začne přitékat krev a erekce může začít. Předností léků vardenafil, tadalafil, sildenafil je velká účinnost a díky lokálnímu působení také minimum nežádoucích účinků.
Žlázy umístěné v tkáni prostaty vytváří tekutinu bělavého vzhledu; při pohlavním styku dochází ke stahu svalů a k vytlačení této tekutiny do uretry, kde se smísí s dalšími tekutinami a spermiemi a vytvoří tak semeno. Prostata prodělává během života muže mnoho změn. Při narození je velká asi jako hrášek. Až do puberty dojde jen k mírnému zvětšení, ale potom se začne rychle zvětšovat, až po dvacátém roce života dosáhne normální velikosti a tvaru v dospělosti - je asi velikosti vlašského ořechu. Potom se velikost prostaty asi do poloviny páté dekády života (kolem 45 let věku) nemění, ale pak se u většiny mužů začne znovu zvětšovat, což je podmíněno množením a dělením buněk, které se odborně nazývá benigní hyperplazie prostaty. Z hlediska klasické medicíny je hlavní příčinou BHP nadbytečné množství dihydrotestosteronu (DHT), který vzniká v prostatě z testosteronu. DHT působí zvětšení žlázových buněk prostaty a tím i její zbytnění. Vedle toho je BHP způsobena i akumulací estrogenu ve stárnoucí žláze a nedostatkem mastných kyselin, zinku a některých esenciálních aminokyselin. Léky na prostatu lze v současné době rozdělit do několika skupin:
- alfa-blokátory
- fytoterapeutika
- blokátory 5-alfa-reduktázy
- léky snižující hladinu steroidních hormonů
Hormonální změny související s věkem jsou velice dobře popsány u žen a hormonální substituce v období klimakteria je dnes téměř samozřejmostí. Také u mužů však dochází ve věku kolem 40-55 let k poklesu hormonální aktivity. Pro některé muže je toto období (andropauza) spojeno s postupnou a nepříjemnou změnou kvality života, poklesem jejich sexuality, nálady a energie. Někdy dokonce může vést i k závažnějším zdravotním problémům. Na následujících stránkách najdete informace o andropauze i o možném řešení problémů, které se v důsledku nízké hladiny mužských hormonů (zejména testosteronu) vyskytují. Testosteron ovlivňuje i řadu metabolických pochodů, jako je například tvorba krevních buněk v kostní dřeni, přestavba kostí, metabolismus lipidů, metabolismus sacharidů, funkce jater a růst prostaty. Andropauza je spojena s nízkými hladinami ("biologicky dostupného") testosteronu. Snížení hladiny biologicky dostupného testosteronu postihne každého muže, ale u některých mužů je pokles výraznější než u jiných. Tito muži mohou pak na sobě pozorovat příznaky andropauzy. Je-li k dispozici méně testosteronu schopného plnit svou funkci, dochází ke snížení odpovědi cílových tkání na testosteron a v důsledku toho i k četným změnám. U zdravých mužů se hladiny testosteronu velmi různí, proto se neprojeví u všech stejné změny ani nebudou vyjádřeny stejně výrazně.
|
