|
Ztráta vlasů může být výsledkem mnoha příčin, jako je např. vedlejší účinek některých léčiv, úraz, infekce a v neposlední řadě vrozená dispozice. Výskyt je mnohem častější u mužů s geneticky danou charakteristickou lokalizací v oblasti koutů a na temeni hlavy. Je to zároveň ten nejčastější případ vypadávání vlasů vůbec. Vlasy jsou součástí lidského organismu a působí na ně stejně, jako na pokožku, různé klimatické podmínky (zima, vítr, sůl z mořské vody, slunce), chemické látky (znečištěné ovzduší, voda v plaveckých bazénech, trvalá ondulace nebo barva na vlasy), fyzické poškození (přílišně horké vysoušení, zmačkaní atd.) nebo různé fyzické zatížení organismu (těhotenství, choroba, stres). Vlasy nám nerostou pravidelně, ale procházejí pravidelným regeneračním cyklem. V růstové fázi to vypadá tak, že ve vlasové cibulce se nachází nakupení buněk nazývané zárodečná vrstva. Buňky se neustále dělí, tím se zvyšuje jejich počet. Nově vzniklé buňky jsou postupně vytlačovány nahoru a rohovatí. Tímto způsobem vlas roste, denně o 0,3 až 0,4 mm. Doba trvání růstové fáze rozhoduje o tom, jak dlouhé vlasy nám vůbec mohou narůst. V růstové fázi se najednou nachází asi 80 až 90% vlasů. Tak jako jiné organely i vlasy v průběhu života postupně ztrácejí vodu, tzv. velusové vlásky již neobsahují dřeň, jsou sušší i tenčí, méně pigmentované a vzhledem k úbytku drobných kapilár kolem vlasové cibulky dochází i k útlumu tvorby mazu a tím pádem i k tendenci k další dehydrataci vlasů. Vlasy o člověku prozradí hodně, proto byste péči o svou hřívu neměla nechávat jen za dveřmi koupelny. Šampónem a balzám to totiž nekončí. I účesy totiž podléhá módním trendům. Proto se každoročně sejdou špičkový kadeřníci světa, aby uvedli žhavé trendy ve vlasové tvorbě. Napadlo vás někdy, že struktura vlasu má stejně logické uspořádání jako Rubikova kostka? Podobně jako ji i vlasy tvoří jednotlivé části, které, pouze pokud jsou složeny ve správném pořadí, tvoří ten pravý celek. Naše vlasy, podobně, jako pokožka, je neustále vystavena celé řadě negativních vlivů. Smog, prach, cigaretový kouř, maz, zbytky vlasové kosmetiky, sluneční záření - to jsou každodenní nástrahy. Lomivé vlasy s roztřepenými konečky vlasů s přesušením, jsou nejčastěji důsledkem někdy přímo drastických kadeřnických úprav. Vlasy mnohdy neuvážlivě barvíme, odbarvujeme, trvalíme, tupírujeme, kartáčujeme, fénujeme (někdy doslova pečeme). Splétáme je do copánků a copů, drdolů, zdobíme se sponami, sponkami, gumičkami. To vše velmi často vede nepozorovaně k tzv. trakční alopecii - výpadu vlasů v oblasti vlasové hranice na spáncích a na čele.
Bílé šupinky vyjímající se na tmavém oblečení nepůsobí esteticky a časté drbání či škrábání ve vlasech nejenže nesvědčí ani vlasům a pokožce, ale navíc ve společnosti působí rušivě a nepříjemně. Častou chybou je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však můžete pokožku jednak ještě více podráždit a jednak vyprovokovat mazové žlázky k nadprodukci kožního mazu, čímž se může tvorba lupů naopak zvýšit. Buďte v pohodě, snažte se omezit stres na minimum a relaxovat, neboť náš vnější stav je většinou odrazem toho vnitřního.
Maz z mazové žlázky promašťuje nejen pokožku, ale i vlas v celém rozsahu. Pokud je mazu dostatek, vlasy jsou lesklé, pokožka hlavy se neolupuje. Stejně jako počet vlasů, je i počet mazových žlázek dán geneticky. Někdy však může být mazotok obtěžující a může být doprovázen i zvýšeným výpadem vlasů. Kromě dědičnosti mají na mazové žlázy velký vliv pohlavní hormony a stresové situace. Androgeny (mužské pohlavní hormony) zvyšují mastivost, estrogeny (ženské pohlavní hormony) snižují. V důsledku stárnutí organismu ubývá mazových žláz, a tedy i produkce mazu.
Jako dárcovské místo vlasových kořínků je nejčastěji využívána krajina v týle hlavy, kde je porost hustší a silnější než na jiných místech. Z této lokality je odebrán na operačním sále po místním znecitlivění pruh kůže. Z něho se připraví miništěpy či mikroštěpy obsahující vlasové kořínky, které jsou přeneseny a zasazeny na místa, kde vlasový porost zcela chybí nebo kde je výrazně prořídlý. Transplantace vlastních vlasů je v současné době jediná lékařská metoda, která dokáže, aby vlasy rostly na místě, kde se již definitivně ztratily. Základním předpokladem je pochopit, co tato metoda může přinést a jaká jsou její omezení. Nelze například očekávat zcela stejnou hustotu vlasového porostu jako na plochách, kde vlasy nevypadaly. Transplantované vlasy začnou růst v plné míře obvykle asi dva až tři měsíce po zákroku. Kosmetický efekt transplantace lze hodnotit nejdříve po půl roce. Po této době lze také operaci nejdříve opakovat. Výsledný efekt transplantace vlasy závisí na kvalitě, tloušťce a barvě vlasů a kvalitě kožního krytu hlavy. I když je poměrně hodně pacientů spokojeno po první transplantaci, optimálního stavu lze někdy docílit po dvou až třech zákrocích. Poněvadž vlasovou transplantaci je možno několikrát opakovat, lze tak docílit efektu, který je téměř nerozeznatelný od původní hustoty. Nejvýraznější efekt transplantace dosahuje, pokud se nové vlasy přenášejí na místo, kde původní již zcela vypadaly. Transplantací lze dosáhnout i zahuštění vlasů, a to nejen u mužů, ale i u žen.
|
